Po stopách apoštolů Pavla a Jana v Turecku: Ephesus, Selçuk a Kușadasi část 2

V Turecku se nachází více míst, o kterých se píše v Bibli nebo jsou spojena s apoštoly. Začali jsme v Izmiru (dříve Smyrna), Pergamonu (dnes u města Berama ) a v Ephesu (dnes u města Selçuk a nedaleko od přístavu Kușadasi).

Selçuk (čti selčuk) v podstatě jako město vznikl až po příchodu Arabů, i když tu již stál bájný chrám bohyně Artemis a obrovská poutní bazilika Apoštola Jana i s jeho hrobem, ale obojí vně hradeb Ephesu. Arabové přidali nad bazilikou Svatého Jana mohutnou pevnost a mešitu. Na obojí použili stavební materiály z Artemidina chrámu a z baziliky svatého Jana.

V dnešní době je Selçuk rušné malé turecké město, kde je dobré se ubytovat, pokud si chcete prohlédnout důkladněji křesťanské i antické památky v blízkém archeologickém areálu Ephesus, co zbylo z Artemidina chrámu i z Baziliky Svatého Jana. No a místními taxi se dá dojet i k Domu Panny Marie, který je dodnes významným křesťanským poutním místem v kopci u Selçuk.

Selçuk má své vlakové nádraží a spojení minibusy z Izmiru a izmirského mezinárodního letiště a malé hotely, kde se dá ubytovat. V Selçuk jsou i restaurace i obchody s jídlem včetně supermarketu jako např. Migros a suvenýrové obchody a hlavně i bankomaty, protože na spoustě míst vyžadují tureckou hotovost (oficiální pokladny na památky přijímají karty).

Bazilika Svatého Jana se nachází na svahu u hlavní ulice v Selçuku a je to obrovský areál i s babtisterii, hrobem apoštola Jana (Svatého Jana) a lisem na olivový olej i mlýnkem na obilí.

Nejprve jsme to považovali za základy staré vesničky, než jsme objevili maketu ukazující celou stavbu. Uvnitř jsou zachovalé krásné malby v malé kapličce, malá raně křesťanská babtisteria v podobě malých bazénků, kde se křtili dospěláci a zbytek opevnění celého areálů. Do areálu se platí vstupné dohromady s arabskou pevností.

Před vchodem do areálu jsme zakoupili od místního prodejce hezké brožurky s vizualizacemi a nákresy, jak to vypadalo v době největší slávy baziliky 5.-6. století našeho letopočtu.

V areálu mezi bazilikou Svatého Jana a arabskou pevností je pak oficiální suvenýrových obchod i s možností občerstvení v podobě pití a nanuků a s malou vyhlídkovou terasou. Jídlo je lepší si dát dole u hlavní silnice, kde jsou šikovná bistra, kam chodí i místní.

Apoštol Jan sem přišel v roce 85 n.l. a zůstal do roku 90, aby se sem vrátil potom, co napsal Zjevení Janovo v exilu na ostrově Patmos v roce 95. A přál si zde být pochován, což mu i splnili a zbytek jeho hrobu je možné opravdu vidět i se stojícími sloupy.

Zemřel tu kolem roku 100 přirozenou smrtí asi jako jediný apoštol. Ale kde skončily jeho ostatky se neví, prý je odvezli do Istanbulu, ale tam již nikde k vidění nejsou.

Dům Panny Marie se nachází v kopcích u Selçuk, kam se rozhodně nedá dojít pěšky, ale dojet asi 20 min. jízdy taxíkem. Vysvětlili nám, že taxi nás vysadí u vchodu do areálu, nechá nás zaplatit parkovné a po 40 min. nás zase zaveze zpět do Selçuk.

V areálu tohoto poutního místa se čeká na prohlídku kamenného domu Panny Marie, u kterého je malý venkovní oltář používaný hlavně při mariánských svátcích, místa pro zapálení svíček, léčivý pramen, suvenýrový obchod a bistro s občerstvením. Historické baptisterium, které jsme viděli uprostřed areálu, ale bylo výrazně větší než jsme viděli v Ephesu, asi pro křest více lidí najednou. Vše je zasazené do zeleně a připomíná poustevnu.

Uvnitř Domu Panny Marie se nesmí fotit, asi by se ucpávalo lidmi, všichni se fotí venku. Uvnitř na to dohlíží personál. Panna Marie sem přišla spolu s Apoštolem Janem a bylo to bezpečné místo v době persekuce křesťanů. Apoštol Jan slíbil Ježíši Kristu, že se o ní postará během ukřižování (viz Janovo evangelium 19, 25-27 link pod textem). Toto poutní místo vyhledávají katolíci, protestanti, pravoslavní a dokonce muslimové. Nás zaujal i text z Koránu o Panně Marii. Při čekání bylo opravdu slyšet různé jazyky a poznat přivržence různých vyznání.

Archeologické muzeum v Selçuk slouží pro archeologické nálezy z Ephesu i Selçuku. Původně jsme zvažovali, jestli stihneme a jestli stojí za návštěvu a musím přiznat, že se nám líbilo.

Celá expozice včetně moderního filmu na začátku ukazující Ephesus v době největší slávy samozřejmě za pomocí moderní audiovizuální techniky a makety Artemidina chrámu (toho druhého velkolepějšího).

Prý byly dva Artemidiny chrámy po sobě, což se objevilo i v dalším filmu přímo v rámci archeologického areálu Ephesus, potom co první chrám vyhořel, když ho zapálil místní pomatenec. Podle legendy to bylo v době narození Alexandra Makedonského a Artemis si jen „odskočila“ jako sudička v pohádkách, se podívat na budoucího slavného vojevůdce a mezi tím jí vypálili chrám.

Artemidin chrám je dnes na okraji Selçuk a po rozebrání z něho zbyl pouze jeden stojící sloup, ale i ten ukazuje jeho velkolepost a stálo za to ho vidět a to prostředí, kde stával. Nebyl nikde na kopci, ale a dole pod Bazilikou Svatého Jana, pěkně na rovině s velkým prostranstvím okolo u poutní cesty do Ephesu.

Nápis v Efez Selçuk určený k focení pro turisty obsahuje křesťanské i pohanské symboly a vedle sebe tu jsou Panna Marie a i bohyně Artemis v životní velikosti.

Gastronomie v Selçuk nezapře turecké vlivy i řecké vlivy a nám chutnalo jídlo v bistru i v hezké zahradní restauraci trochu schované za benzinkou. Rozdíl je hlavně v tom, že restaurace většinou smějí prodávat alkohol jako pivo a víno příp. raki místní alkoholický nápoj připomínající ouzo. A bistra mají jen nealko nápoje typu Coca Cola, voda, ledový čaj atd. ani v bistru nechyběl na konci silný černý turecký čaj. Základem bylo vždy grilované maso včetně jehněčího se saláty a předkrmy v podobě pomazánek jako humus z římského hrachu nebo z pečených paprik nebo z čerstvého sýry s bylinkami.

Kolem Ephesus jsou ovocné sady i vinice, i když vinic asi hodně ubylo od 1. století n.l. Z turecké části Kypru jsme znali pivo Efez, které samozřejmě pochází odtud a chutná trochu jako 10 Gambrinus. Ochutnali jsme i místní vína a chutnala nám více bílá vína z vinařské oblasti Urla u Izmiru. O našem výletu do turecké vinařské oblasti Urla někdy příště.

A Ephesus je jen asi 14 km od krásného historického přístavu Kușadasi (čti kušadasi), který je v dnešní době oblíbeným přímořským letoviskem s plážemi a odtud vyjíždějí i malé lodě na ostrůvky a malebné pobřeží za koupáním a přírodními krásami.

My jsme si tady naplánovali odpočinek po tom objevování a běhání po archeologických nalezištích. Ze Selçuk sem jezdí mikrobusy za asi 5 eur, které ale na internetu nenajdete, ale my jsme se o nich dozvěděli od místních v Selçuk. A nejezdí z autobusového nádraží, ale z přestupního místa mikrobusů, kde jsme se zkamarádili s majitelem bistra.

Kușadasi mě zaujalo, když jsem hledala hotel na pobřeží kousek od Ephesu.

V okoli jsou jen moderní hotelové resorty, což my nemáme rádi. Kușadasi má historické centrum s hradem, pevností i historickým bazarem a rušným večerním životem.

A konečně jsme si dali i pravou tureckou kávu, všude nám nutili jen turecký čaj.

Jedinou nevýhodou je, že má i hlubší část přístavu, kde mohou kotvit i velké mořské plovoucí hotely, ale ty přijedou jen na den nebo část dne.

Na fotkách vidíte, jak náš lodní výlet, tak i místní dobroty včetně ryb a plodů moře. Ochutnali jsme i rybí kebab. U lodních výletů se v Turecku vyplatí číst poznámky.

Tak dlouho jsem hledala vhodnou loď pro nás až jsem našla tu s nabídkou alkokoktejlů, což je velká výhoda pro někoho jako já, kdo má bez koktejlu mořskou nemoc.

Většina lodí byla nealko. Překvapením bylo, že byla i pirátská, ale aspoň byla legrace. Kapitán vypadal jako něco mezi pirátem a Sandokanem a loď přivazoval k útesu pod vodou, takže na většině míst jsme se koupali sami.

V příštím článku naše zážitky a fotky z bájného Pergamonu a Asklepionových lázní a z rušného městečka Bergama.

biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická

Autorka článku je i autorkou všech fotografií použitých v tomto článku.