Po stopách apoštola Pavla v Řecku 4.díl Athény

Rozhodli jsme se, že při našich dovolených procestujeme místa, o kterých se mluví v Bibli a prozkoumáme, jak to tam vypadalo v raně křesťanské době a jak to tam vypadá dnes.

Začali jsme po stopách apoštola Pavla na pevninském Řecku v Athénách, Korintu, Thessaloniki (Soluň) a Philippi (Filipy) a pokračovali jsme na Maltu a Kypr. Plánujeme navštívit i Eféz, jižní Itálii a Řím, a když se uklidní situace, tak i Izrael.

Athény jste asi navštívili skoro všichni, někdo jen na skok při cestě na ostrovy a na řecké pláže, někdo objevoval antické a středověké památky jako my. Ale všimli jste se někdy, že i v Athénách zůstaly stopy apoštola Pavla? Nevím, proč jim apoštol Pavel nenapsal žádný dopis, jako napsal dva do Korintu, Soluně nebo alespoň jeden do Filipy. Možná se jen nedochoval nebo ztratil, ale jeho jméno nese ulice Apostolou Pavlou šplhající k Acropoli tou hlavní turistickou trasou k hlavnímu vchodu z pravé strany obrovské athénské Agory. Ne náhodou, protože tudy musel apoštol Pavel několikrát projít, když kázal v nejslavnějším a největším chrámu Acropole v Athénině chrámu Parthenonu a když ho vyslýchali na vedlejším kopci Areopagus, kde byl tehdy athénský soudní dvůr a jeho stopy se zachovaly i na blízké slavné athénské Agoře.

V Athénách jsme toho, ale objevili mnohem víc, od malých zajímavých starých kostelíků až po ulice plné skvělých restaurací s živou noční atmosférou a úzké uličky plné malých pro nás trochu exotických obchůdků. Ale pěkně od začátku.

Cestovatelské typy : Z letiště vede do centra Athén příměstský vlak, který v centru zajede do tunelu a vypadá jako metro. Jízdenky jsme koupili pohodlně v automatu před nástupištěm do vlaku. Bylo to docela dobře značené. V Athénách, jak se dalo očekávat, byl obrovský provoz a problém s parkováním. A Řekové hlavně řídí hůře než Italové a hlavně pozor, nedávají přednost na zebře chodcům, což jsme se museli naučit velmi rychle. Přednost má auto a neznalý turista to rychle pochopí, že má uskočit nebo jen trpělivě čekat. To byl jen začátek našeho okruhu pevninským Řeckem, na letiště jsme po prozkoumání Athén vrátili a půjčili jsme si tu auto. Pozor při půjčení auta je zajímá jen kreditka řidiče, kreditku neřídícího spolujezdce nechtějí.

My jsme si vybrali hotel v centru Athén blízko náměstí Monastiraki v sousední čtvrti Psiri, abychom mohli po centru chodit pěšky a z letiště jsme nemuseli v metru přestupovat. Úmyslně ještě bez auta, což se ukázalo, jako dobrá volba. Podařilo se nám vykrtkovat i s kufry přímo na hlavním náměstí Monastiraki, pojmenovaném po malém klášteru z 11.století, se spoustou lákavých řeckých restaurací a naši velkou žízeň uhasilo místní pivo Mythos, které připomíná naše desítky možná trochu jako bránická desítka. No a byla doba oběda, tak jsme začali objevováním místní gastronomie. Výborné jsou slavné míchané předkrmy meze, nás zaujal jejich tzv. sýrový salát, což byla vlastně pomazánka z řeckého jogurtu s rozdrobeným sýrem feta, oregánánem a pár kapkami olivového oleje a citronu. Řekové oregano milují a podobně jako Italové ho dávají skoro do všeho včetně grilovaného masa a klobás.

Náš hotel byl uprostřed čtvrti Psiri plné úzkých uliček a malých, pro nás trochu exotických, obchůdků naproti hezkému pravoslavnému kostelíku. Ten byl většinou zavřený, ale jednou byl otevřený a v něm jsme potkali malou skupinku starších Řeků, kteří nám nabídli, jestli nechceme s nimi navštívit několik zajímavých malých kostelíků v okolí a jeden z nich mluvil slušně anglicky. A tak jsme se k nimi přidali a stálo to za to. V okolních uličkách bylo opravdu schováno několik zajímavých starých kostelíků, asi nejzajímavější byl ten, který měl uprostřed Asklepionův sloup z antického Asklepionova chrámu, který již neexistuje (viz fotka), pokud fotka se sloupem trčícím z kostela není vidět, tak klikněte na jakoukoliv viditelnou fotku a ukáží se všechny fotky. Některé se schovávají obzvlášť při čtení na mobilu a já netuším úplně, jak tomu zabránit. Další byl spojen s jejich spisovatelem, který u něho i bydlel a psal.

Řekové, pokud byli nemocní chodili se modlit do Asklepionova chrámu, který byl většinou přímo na Agoře nebo blízko. Athéňané zachránili z athénského Asklepionova chrámu jen jeden sloup a kolem něho postavili křesťanský kostelík a když jsou nemocní, chodí sem a prý se přivazují k tomuto Asklepionovu sloupu speciálními stuhami a ty si pak nosí domů. Někteří křesťanští poutníci prý používají šátky, aby se dotkly relikviáře světce a ty šátky si odnášejí domů, jako „léčivý suvenýr“. Mísí se tu samozřejmě pohanské a křesťanské tradice. Když jsme jim chtěli přispět do kasičky, chtěli ať si raději od nich koupíme speciální kadidlo, které tam vyráběli.

Byl to malý černý uhlík a bílá malá kostička připomínající bonbón viz fotka. Lámanou angličtinou nám vysvětlili, jak to funguje a když jsme to vyzkoušeli během jedné křesťanské meditace, tak to zprvu vypadalo, že bude výbuch, pak to trochu prskalo, ale opravdu se po chvilce z toho začal linout kouř a klasická vůně kadidla, která má prý i funkci dezinfekce.

Po prohlídce kostelíků jsme vyrazili na Areopagus, kde jsem již předem našli stopy apoštola Pavla a raného křesťanství. Na Areopagu původně sídlil athénský soudní dvůr, kde mluvil a obhajoval se apoštol Pavel. Později soudní dvůr vystřídal, někdy ve 4.-5.stoleti až bylo povoleno křesťanství, první raně křesťanský komplex biskupství a raně křesťanského chrámu. Základem místní křesťanské komunity, kterou tu apoštol Pavel založil, byl Dionysios a jeho žena Damaris, které pokřtil ještě osobně apoštol Pavel a Dionysios byl údajně i prvním athénským biskupem. Jemu byl pak zasvěcen i ten první raně křesťanský kostel, který tu byl později postaven. Bohužel z celého komplexu nezbylo vůbec nic, jen info tabule upozorňují pozorné turisty. Alespoň fotky těch info tabulí přikládám pro představu.

Snad všichni turisté a návštěvníci Athén chtějí vidět Acropoli a my jsme sem vystoupali také, ale je to hned vedle Areopagu. Co jsme však zjistili je, když se nenecháte zlákat drahým pitím ve stánku naproti pokladně, za pokladnami je spousta automatů na levné chlazené pití, kde se vyplatí koupit alespoň několik lahviček vody za 0,5 eur, protože nahoře v areálu Acropole již nic nekoupíte, je tam jen schovaná veřejná toaleta. Podobně to mají Řekové i v jiných archeologických areálech. Jinak do Acropole v současnosti funguje jen jeden vstup a to hlavní a jeden východ od Areopagu, ostatní byly zavřené.

Acropole byla pro Řeky posvátné místo a některé antické chrámy se změnily na křesťanské včetně slavného Parthenonu, kde byla původně 11 m vysoká socha bohyně Athény zdobená slonovinou a zlatem. Údajně skončila v Istanbulu po osmanském ovládnutí Athén a na Acropoli byl tehdy i osmanský harém. Ve středověku ve 4.století se stal Parthenon, slavný chrám bohyně Athény, chrámem Panny Marie, samozřejmě po nějakých úpravách.

Z Acropole jsme hladoví zamířili do čtvrti Plaka, ale ještě na kopci pod Acropolí jsme objevili příjemné řecké restaurace na teráskách s vyhlídkou a neodolali jsme. Pozdní oběd jsme si dali již tady někde kolem schodů Minisikleous. Na fotce je i název restaurace, ale Google mapa ji nezná, ale byla asi dost oblíbená, protože jsme dostali jeden z posledních stolů a jídlo bylo skvělé a dodalo nám to sílu na pokračování do čtvrti Plaka, kde nás zajímala katedrála.

Obrovská monumentální katedrála Nea Mitropolis a malý starý kostelík Mikri Mitropolis krčící se hned vedle na náměstí Mitropoleos ve čtvrti Plaka a okolo je spousta poutnických suvenýrových obchodů s levnějším i dražším sortimentem včetně ručně malovaných pravoslavných ikon. Katedrála je relativně mladá z druhé poloviny 19.stol. zasvěcená Zvěstování Panny Marie, ale nám se líbil víc ten malý kostelík Panny Marie přilepený vedle katedrály, který je již ze 12.století, bývalá katedrála. Za náměstím již pokračují ulice čtvrti Plaka plné moderních obchodů s oblečením a mezi nimi se krčí zajímavé staré kostelíky viz fotky. Ve čtvrti Plaka se prý dochovaly i osmanské mešity, ale my jsme žádnou neviděli.

Na občerstvení a ochlazení je tu skvělý mražený řecký jogurt v krabičce ozdobený vším možným podle vlastního výběru, od oříšků, čerstvého ovoce až po koktejlové třešně.

Dále apoštol Pavel kázal na rozlehlé Athénské Agoře, hlavním veřejném prostranství, v centru starých Athén, kde se dochoval, samozřejmě později postavený, kostel Svatých apoštolů. Kostely zasvěcené takhle obecně svatým apoštolům u nás nemáme. My jsme další našli třeba v Soluni (Thessaloniki). Na Agoře nás ještě zaujaly dvě stavby skvěle dochovaný antický chrám boha Hefaista až v neuvěřitelně dobrém stavu a zrekonstruovaná sloupová promenáda Attalova Stoa. Stoa, neboli sloupová zastřešená promenáda, byla běžně součástí veřejných prostranství v antických městech. Ta v Athénách je relativně nově postavená a funguje něco jako malé archeologické muzeum a galerie v jednom a turistům se líbí. Jinak těch sloupových zastřešených promenád označovaných jako Stoa tu bylo více, ale dochovaly se většinou jen základy.

Chrám boha Hefaista se nedochoval náhodou v tak skvělém stavu, byl totiž jako římský Pantheon nebo soluňská Rotunda změněn na křesťanský chrám, tady konkrétně byl zasvěcen Svatému Jiří, což zabránilo jeho rozebrání. Naproti vstupu a výstupu z Agory jsou příjemné restaurace s vyhlídkou, kde se turista znaven po objevování a focení může osvěžit a posilnit.

Nelze nezmínit i noční život s živou hudbou a skvělou gastronomii, ulice plné restaurací v centru Athén. My jsme zůstávali v naší čtvrti Psiri, která večer vždy ožila venkovními restauracemi a hudbou. Zde jsme si vychutnávali, jak místní klasické řecké předkrmy, tak i ryby a plody moře. A ochutnali jsem i první řecká vína jako např. bílou svěží suchou bílou Malagousii z blízkého polostrova Peloponés. Peoloponés má i své PIG ochranné označení původu na vína. Více o vínech z Poloponésu v článku Korint, kde jsme navštívili vinaře a ochutnávali vína přímo u zdroje. Co jsme, ale v Athénách nestihli bylo Muzeum s pravoslavnými ikonami, byl to jen začátek našeho okruhu pevninským Řeckem a tlačil nás trochu čas. Pokračování příště.

Autorka článku je i autorkou fotografií.

Skutky apoštolské 17:15-34 SNC - Berojští křesťané raději hned - Bible Gateway

biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická