Po stopách apoštola Pavla na Sicílii část 2. Syrakusy

Rozhodli jsme se, že na našich dovolených prozkoumáme místa, o kterých se píše v Bibli, a zjistíme, jak to tam vypadá v současnosti. Začali jsme po stopách apoštola Pavla a ty nás zavedly nejprve do Řecka, Turecka, na Kypr i Maltu

a viděli jsme místa, kde se zastavil na svých 3 misijních cestách a kde založil postupně křesťanské komunity, které se snažil povzbuzovat, jak opakovaným návštěvami, ale i dopisy, které jsou součástí Bible dodnes. Samozřejmě myslím Nový zákon (viz předešlé články Korint, Filipy, Athény, Thesaloniki, Salamis (Kypr), Ephesus atd.). Ale prozkoumali jsme i Maltu Zátoku Sv. Pavla, kde ztroskotal apoštol Pavel s lodí, která ho vezla jako vězně k soudu do Říma (viz článek o Maltě a články o Římě).

Co nám chybělo byla poslední místa pobytu apoštola Pavla na Sicílii, Kalábrii a Pozzuoli. Začali jsme na Sicílii, kde jsem již před spoustou let byla, ale tehdy mě památky spojené s Apoštolem Pavlem, ještě tolik nezajímaly a projeli jsme Sicílii křížem krážem celou.

Ale třeba na Syrakusy jsou potřeba 2-3 dny a já jsem tam byla jen na jednodenní výlet z Catánie a spoustu jsem toho nestihla.

A tehdy jsem ještě neznala Svatou Agátu, kterou jsme objevili na Maltě, kam uprchla před bohatým nápadníkem, který nebyl křesťan a ona si ho proto nechtěla vzít.

Ale pěkně od začátku tentokrát jsme měli na Sicílii jen týden a rozhodli jsme se soustředit na východní pobřeží Sicílie, kde je nejvíce raně křesťanských památek. No a jediné letiště na východním pobřeží Sicílie je v Catánii, takže jsme začali Catánií.

Po prvním dni v Catánii (viz první článek o Sicílii) jsme ten druhý odjeli domluveným taxíkem na autobusové nádraží, které je hned vedle vlakového a pokračovali jsme do Syrakus, kde se zastavil Apoštol Pavel na své cestě už jako vězeň po ztroskotání na Maltě.

Jen je dobré vám vědět, že je lepší si busové jízdenky z Catánie do Syrakus koupit dopředu přes internet, přestože bus jezdí skoro každou hodinu a doba jízdy trvá lehce přes hodinu. My jsme měli více štěstí než rozumu nebo spíše boží požehnání, protože jsme stihli koupit jízdenky v pokladně na nádraží asi 15 min. před odjezdem a po cestě náš bus odmítal cestující a bral jen ty s online rezervací.

Pokud jde o nejlepší místo, kde mít hotel v Syrakusách, tak podle mě, je to bydlet přímo na ostrůvku Ortigia a to na vnější ulici s výhledem na moře a historické centrum. Ortigia je spojená 2 mosty a 1 lávkou a je tu nejstarší osídlení ležící přímo mezi dvěma malými přístavy.

Ortigia je blízko autobusového i vlakového nádraží a má své neopakovatelné kouzlo viz fotografie. Jen je tu problém s parkováním, proto jsme si nepůjčovali auto a kombinovali jsme bus s krátkými přejezdy místními taxi, ale v Syrakusách jsme to došli i s kufry a po cestě jsme fotili. Ortigia má i své malé pláže, velké pláže jsou daleko za městem, kde jsou hotelové resorty a ty my nechceme a dáváme přednost místní autentické atmosféře.

Apoštol Pavel v Syrakusách strávil 3 dny, jak víme z Bible (Skutky Apoštolů 28,12) biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická a přivítal ho tu biskup Marciano, který tu již před tím stihl založit křesťanskou komunitu.

O něm bude samozřejmě také řeč. Bohužel na Apoštola Pavla tu moc památek nezůstalo jen jeden Kostel Apoštola Pavla u ruiny antického Apolonova chrámu, který ale nebyl přístupný mimo nedělní bohoslužbu a jeho socha před katedrálou.

Syrakusy nabízí i řecko- římské antické památky a křesťanskou katedrálu, která byla původně pohanským chrámem a pak i krátce mešitou.

Na výběžku do moře leží i obrovská pevnost a kousek od ní je nábřeží s fontánou Aretusa nebo spíš takovým jezírkem s rostlinami papyrusu, místo je oblíbené na krásné západy slunce, kde jsou za sebou restaurace s koktejly a plody moře.

Antický areál obsahuje řecké půlkruhové divadlo na antické tragédie a i římskou arénu na boje gladiátorů, která již trochu zarostla travou. A rozhodně stojí za to vidět i Ucho Dionýsa, což je zvláštní jeskyně připomínající vnitřní ucho, kde je vše slyšet.

Místní vládce Dionýsos ho používal jako vězení pro své odpůrce a chodil prý tajně poslouchat, co si povídají.

Těch jeskyní je tam více a všechny vznikly v antickém kamenolomu, odkud obyvatelé Syrakus brali stavební kámen a někde jsou i trochu zaplavené vodou a dělá to pěkné záběry na fotky a hlavně okolo jsou barevné stromy s pomeranči a mandarinkami.

V Syrakusách se narodil i slavný řecký fyzik a matematik Archimédes a prožil tu celý život. Tehdy celá Sicílie byla osídlena hlavně Řeky. Konkrétně tu žil od roku 287 př.n.l. až do roku 212 př.n.l., kdy po dvouletém obléhání Syrakus Římany bylo město dobyto a římský voják, který nechtěl počkat až Archimédes dořeší svůj matematický problém, ho zkrátka probodl, když ho okamžitě neuposlechl.

Tohoto slavného rodáka připomíná socha u jednoho z mostů na Ortigii. Archimédes předběhl a inspiroval Leonarda da Vinci, jak v důmyslných vynálezech, tak i ve vynálezech na obranu města a vymyslel i tzv. šnekové čerpadlo, na čerpání odpadní vody, což obsahovala největší loď starověku Syrakúsia. Údajně ho k tomu inspirovala egyptská čerpadla na Zahradách Semiradiných, což byl jeden ze sedmi divů Starověku. Mají oba na ostrůvku Ortigia společné muzeum, ale bohužel mělo zavřeno v únoru při naší návštěvě. Ale našli jsme Archimédův hrob v antickém areálu.

Svatý Marciano (Marcián ze Syrakus) je v katolické i pravoslavné tradici uctíván jako první biskup ze Syrakus a svatý Pancras jako první biskup z nedaleké Taorminy. Podle historické hagiografie je oba osobně poslal apoštol Petr na Sicílii již kolem roku 39 n. l., aby tam kázali evangelium a založili raně křesťanskou komunity. Oba se narodili v Antiochii (dnešním Turecku) a oba byli na Sicílii umučeni pro křesťanskou víru.

Podzemní krypta svatého Marciana je součástí Katakomb San Giovanni v Syrakusách a zůstává důležitým historickým místem raně křesťanských památek.

Prohlídka překvapivě začíná s virtuální realitou (brýlemi), jak v katakombách křesťané pohřbívali své mrtvé, oblečeni do bílého oblečení a jak jim do sarkofágu nalévali med, olivový olej a víno. Tyto látky měly silnou biblickou a svátostnou symboliku. Víno a olej jako symboly eucharistie (víno jako krev Krista a olej spojený s křestem a božím pomazáním) a Ducha svatého, med jako obraz zaslíbené země.

Podzemní krypta je spojená se starým akvaduktem, kde se první křesťané skrývali. A dochovaly se tu i základy románského raně křesťanského kostela svatého Marciana i s malbami a kryptou.

Bohužel se tu nesmělo se fotit, ale fotit se dalo v archeologickém muzeu poblíž, kde to měli všechno na velkoformátových fotkách. Překvapivě jsme uvnitř muzea byli skoro sami.

O svatém Pancrasovi z Taorminy jsem bohužel neslyšela při mé minulé návštěvě Sicílie ani při přípravě naší letošní návštěvy, takže jsme kolem Taorminy jen projeli v domnění, že tu jsou jen antické památky.

Další slavnou raně křesťanskou mučednicí byla svatá Lucie. Pozor svatých Lucií bylo více. Svatá Lucie ze Syrakus se znala se svatou Agátou z Catánie, která ji povzbuzovala.

Pod kostelem svaté Lucie a hrobkou v podobě kaple jsou také raně křesťanské katakomby, ale v době naší návštěvy nebyly přístupné.

Prý je tam nejstarší dochovaná malba svatého Marciana.

Ale hrobku svaté Lucie s krásnými obrazy a nejslavnější obraz Umučení svaté Lucie od Caravaggia jsme viděli v kostele.

Jedná se o výjev, jak jí probodli krk dýkou.

Moderní kostely jsou v Syrakusách také jako např. moderní dominanta kostela Madonna delle Lacrime, který připomíná slzu, která se rozstříkne při dopadu z výšky a je z železobetonu.

Tento zvláštní kostel vznikl v roce 1985 v místě zázračně slzícího obrazu Panny Marie, který měla nad postelí těhotná Italka, která čekala dvojčata a náhle onemocněla.

Je to i významné poutní místo.

Dalším moderním kostelem je San Tommaso Apostolo al Pantheon postevený padlým vojákům z 1. světové války v podobě válcové věže z roku 1937.

Samozřejmě jsme neodolali a museli jsme ochutnat místní vína i lokální speciality jako ravioli s pistáciemi, vyhlášené sicilské rýžové koule arancini, sladké „kremrole“ cannoli plněné ricottou a slavný sicilský tradiční dort cassata s kandovaným ovocem.

Sicilská bílá vína už jsou také svěží a ovocná. Obecně vína se tu moc zlepšila od mé poslední návštěvy.

Dříve svěží bílá sicilská vína byla jen z úpatí Etny z vyšších nadmořských výšek.

A ta trochu dražší červená Nero d´Avola mě také mile překvapila.

Prý záleží z jaké části Sicílie pocházejí a k nám se vozí hlavně ta levnější, která jsou taninová a hodně lehká.

Výborné restaurace na ryby a plody moře jsme si tu užili taky.

No a místní Spritz koktejly s čerstvými místními citrony a pomeranči s Proseccem a perlivou vodou jsou nejen efektní na fotky, ale i skvěle osvěží.

Za návštěvu stojí i malý trh na ostrůvku Ortigia s kořením, rybami i čerstvým ovocem, který prý funguje každý den asi kromě neděle a je kousek od tržnice a Apolonova chrámu.

Příště již o Mesině, obávané Mesinské úžině a o Reggiu di Calábria.

Autorka článku je i autorkou všech použitých fotografií.