Po stopách apoštola Pavla a raně křesťanských památek na Sicílii část 1. Katánie

Rozhodli jsme se, že na našich dovolených prozkoumáme místa, o kterých se píše v Bibli, a zjistíme, jak to tam vypadá v současnosti. Začali jsme po stopách apoštola Pavla a ty nás zavedly nejprve do Řecka, Turecka, na Kypr i Maltu

..a viděli jsme místa, kde se zastavil na svých 3 misijních cestách a kde založil postupně křesťanské komunity, které se snažil povzbuzovat, jak opakovaným návštěvami, ale i dopisy, které jsou součástí Bible samozřejmě myslím Nový zákon (viz předešlé články Korint, Filipy, Athény, Thesaloniki, Salamis (Kypr), Ephesus atd.). Ale prozkoumali jsme i Maltu zátoku Sv. Pavla, kde ztroskotal apoštol Pavel s lodí, která ho vezla jako vězně k soudu do Říma (viz článek o Maltě a články o Římě).

Co nám chybělo byla poslední místa pobytu apoštola Pavla na Sicílii, Kalábrii a Pozzuoli. Začali jsme na Sicílii, kde jsem již před spoustou let byla, ale tehdy mě památky spojené s Apoštolem Pavlem, ještě tolik nezajímaly a projeli jsme Sicílii křížem krážem celou. Ale třeba na Syracusy jsou potřeba 2-3 dny a já jsem tam byla jen na jednodenní výlet z Catánie a spoustu jsem toho nestihla.

A tehdy jsem ještě neznala Svatou Agátu, kterou jsme objevili na Maltě, kam uprchla před bohatým nápadníkem, který nebyl křesťan a ona si ho proto nechtěla vzít.

Ale pěkně od začátku tentokrát jsme měli jen týden a rozhodli jsme se soustředit na východní pobřeží Sicílie, kde je nejvíce raně křesťanských památek a jediné letiště na východním pobřeží Sicílie je v Catánii, takže jsme začali Catánií.

Peter v Catánii ještě nebyl a chtěl si jí prohlédnout a mně v paměti zůstal exotický a trochu divoký, ale moc zajímavý trh a tržnice v Catánii, kde se nejen prodávají ryby jako celí mečouni, ale i čerstvé ovoce a exotické koření.

Sicílie a sicilské přístavy byly pravidelnými zastávkami lodí z Afriky i z Blízkého východu a setkávaly se tu nejen různé kultury, ale i exotické zboží a koření, což mě vždycky fascinovalo.

Historické centrum Catánie a tržiště nám zklamání z přístavu plně vynahradily.

Tržiště bylo i v době před obědem plné skvělého ovoce hlavně čerstvě sklizený krvavých pomerančů, ze kterých tam hned lisují čerstvý džus (spremute), ale i čerstvých ryb a sýrů.

Hlavní náměstí s monumentálními budovami mělo i pěkné kavárny plné slavných sicilských sladkostí, skvělé kávy a měli i naše oblíbené aperitivo, což je taková italská obdoba španělských tapas, takové malé chlebíčky nebo jednohubky ke koktejlům, pivu nebo vínu.

Takže pohodlně v kavárně jsme si naplánovali, co všechno navštívíme během odpoledne, začali jsme katedrálou, kde jsme si všimli mapek spojených se Svatou Agátou, která je tu patronka města a na místě jejího věznění a mučení vznikly velmi architektonicky a umělecky zajímavé kostely.

Na Maltě moc nezdůrazňovali, že se Svatá Agáta nakonec vrátila do své rodné Catánie, kde ale její zhrzený bohatý nápadník na ní nezapomněl a nechal ji nejprve zavřít do vězení a pak jí nechal brutálně uříznout prsa, bylo to ve 3. století.

Ale ona se modlila k Bohu a zjevil se jí Svatý Petra a její prsa zahojil. Místo jejího věznění i uzdravení jsme viděli.

Což ale jejího nápadníka nejen neoměkčilo, ale naopak ho to ještě víc naštvalo a nechal ji grilovat za živa jako Svatého Lorence patrona kuchařů.

Ale ona po tom „grilování“ ještě zkrásněla samozřejmě božím zázrakem. Tak ji nakonec nechal useknout pro jistotu hlavu.

Je to brutální příběh, ale v Catánii na místě jejího věznění a mučení vznikly krásné kostely, které sem lákají poutníky a turisty z celého světa dodnes. Všechny budovy spojené se Svatou Agátou jsou označené sametovou bordovou vlajkou s velkým A.

Catánie je plná krásných kostelů i klášterů a uměleckých památek, ale sochu Apoštola Pavla jsme našli jen na katedrále.

A v dálce se tyčí mohutná sopka Etna, která během našeho pobytu v únoru (našich jarních prázdnin), byla pokrytá sněhem a prý jsou tam i běžecké trasy. Tentokrát jsme se k Etně přiblížit nestihli, i když Peter nadšený a zkušený lyžař vážně koketoval s myšlenkou si na Etně zalyžovat. Prý se tam dají půjčit lyže a specializované turistické agentury prý vyzvednou klienty v Catánii a zařídí jim vše na lyžování. Nahoru vedou lanovky i v létě.

Dalším slavným rodákem z Catánie je i hudební skladatel Vincenzo Bellini, který tu má své divadlo a je pohřbený v katedrále.

Většině lidí i mně a Googlu se, ale při zadání slova Bellini vybaví jeho oblíbený koktejl, který získal po něm i jméno. Bellini koktejl jsem prvně ochutnala před spoustou let v Benátkách, kde Vincenzo Bellini pobýval a kde podle některých historiků tento koktejl vznikl.

Bellini koktejl je broskový sorbet zalitý Proseccem, ale skvělý je i s mangovým sorbetem. S jeho jménem souvisí i nejslavnější místní jídlo Pasta alla Norma, což jsou těstoviny s lilkem (italsky melanzana), rajčaty a kousky čerstvého šťavnatého sýra.

Norma byla hrdinka Belliniho opery, která se odehrává v 1.stol. př. n. l. v Římské říši. Byla velekněžka druidů, která se zamilovala do římského prokonzula a tajně proto porušila slib čistoty. Jenže on si našel jinou mladší. Trochu jako příběhy rusalek a Malé mořské víly… Opera je spíše známá mezi nadšenci pro operu a odborníky. Tohle je prý neslavnější část opery, ale tu už jsme nestihli, ale taky ji nehrají každý den.

Bellini: Casta Diva from the opera Norma | Lidia Fridman, soprano

Catánie má i památky řecké a římské jako 2 antická divadla viz fotografie

A symbolem je slon s obeliskem ze sopečného tufu asi vliv Egypta, i tam byli Římané.

No a slavná trhová čtvrť v Catánii funguje i večer, ale mění se na restaurační a barovou čtvrť, kde nabízejí různě upravené čerstvé ryby a plody moře a teče proudem sicilské víno červené i bílé.

Sopečné podloží dělá dobře, jak vínům, tak i zelenině jako lilkům, paprikám a rajčatům.

Pastu alla Norma jsme si museli dát a během poledne jsme mečouna jen okukovali, ale večer jsme si ho dali jako steak, ale měli ho i jako předkrm (antipasti) a na těstovinách.

Peter jedl mečoun poprvé a hned si ho zamiloval. Mečoun má maso podobné tuňákovi, ale dělá se většinou propečené na rozdíl od tuňáka, ale jedla jsem i carpacio ze syrového mečouna a uzeného mečouna, ale to jsou rarity. Já si mečouna (Pesce Spada) dávám jako steak pravidelně v září, když provázím zájezd do Kalábrie, kde ho také mají. Po večeři jsme se vrátili na hlavní náměstí s katedrálou, které je hned vedle trhové čtvrti a vše bylo krásně osvětlené a vše žilo. No a jako Italové jsme si museli dát po večeři zmrzlinu.

Nesmím zapomenout na arancini, což jsou sicilské rýžové koule různě plněné i lilky, masem obalené a osmažené pocházející ze Sicílie jako rychlé občerstvení.

Dali jsme si je už na letišti se skleničkou vína a měli je i jako aperitivo v Catánii.

A nejslavnější sicilská sladkost jsou cannoli něco jako kremrole, ale smažené a plněné nízkokalorickou ricottou a s kouskem kandovaného pomeranče a čokoládou. A cassata ve tvaru prsu Svaté Agáty. Jinak může cassata mít tvar i klasického dortu, ale vždy obsahuje kandované ovoce a dortový korpus a většinou i mandlové těsto na povrchu.

Další den jsme po snídani na terase našeho hotelu odjeli domluveným taxíkem na autobusové nádraží, které je hned vedle vlakového a pokračovali jsme do Syrakus, kde se zastavil Apoštol Pavel na své cestě už jako vězeň po ztroskotání na Maltě, ale o tom již příště včetně povídání o Svatém Marcianovi, který přivezl křesťanství na Sicílii do Syrakus již v roce 39 n.l. , kam ho poslala osobně Apoštol Petr.

Jen je dobré vám poradit, že je lepší si busové jízdenky z Catánie do Syrakus koupit dopředu přes internet, přestože bus jezdí skoro každou hodinu a doba jízdy trvá lehce přes hodinu. My jsme měli více štěstí nebo spíše boží požehnání, protože jsme stihli koupit jízdenky v pokladně na nádraží asi 15 min. před odjezdem a po cestě náš bus odmítal cestující a bral jen ty s online rezervací.

Autorka článku je i autorkou všech použitých fotografií.