Co dokáže chřipka

U nás doma se chřipka dělí na mužskou a ženskou.Pokud jsem nemocná já,funguju jako každý den,jen se u toho prostě víc potím.Pokud onemocní jakýkoliv muž....umírá. A tak to dnes vypadá jako by vypukla třetí světová.Z dětského pokoje se ozývá chrchlání,z ložnice sténání.Po celém bytě se válejí papírové kapesníky a  sem tam kolem mě projde mužská mrtvola. ,,Mamí uvaříš mě čaj,ten bylinkový prosím." ,,Lásko uvaříš mě čaj,ten lipový,děkujííí" Vařím čaj,podávám teploměr,měním povlečení a na střídačku v obou pokojích přepínám programy,protože i to je nad mužské síly. Pak si můj přítel vzpomene:,,Víš čím mě vždycky vyléčila maminka?(ne a je mě to srdečně jedno!),domácí slepičí polévkou!" A syn se přidá:,,Ale ne abys koupila nějakou mrchu z obchoďáku,musí být domácí!"Chytrý po tatinkovi asi. Dobře,jak chcete,jdu k sousedce koupit slepici.Za 250 Kč a živou,prý nemá čas mě to škubat,je nemocná a leží.Jak si to sakra zařídila?  

Takže,slepice je u mě v kuchyni a divně se na mě dívá.Ve filmech jí vždy useknou hlavu.Já má jen paličku na maso.Že bych to s tím zkusila?Napřáhnu se k ráně a slepice jemně kvokne.Tak na to nemám,praštím paličkou do stolu.

A z obou pokojů duo:,,Prosím ticho,mě bolí hlava"

No udělám první domácí nudle.Válím těsto a slepice mě jemně klove do papuče.Sakra,teď mě ju posrala,musím to uklidit.

Při krájení nudlí si představuji jak krájím prstíky mého syna,který pořád skučí v pokoji.U přítele si představuji,že krájím jeho..... a konečně se dneska poprvé usmívám.

Nudle hotové,co se slepicí.Třeba ju zakousnou naši psi!Vezmu ji,jdu ven a položím doprostřed dvora.Psi vylezou z boudy a jdou ji očichat.Jeden kýchne,druhý ji dvakrát olízne..ježiši teď ho klovla a on s křikem zaleze do boudy.Za ním tam zaleze i slepice.

Jedu do obchoďáku pro mraženou,uleví se mě,že je to tentokrát jen za 150 Kč.

Dojedu domů,uklidím kapesníky,které už opět zaplavují byt...

,,Koupila jsi kapesníky?"

,,Ne,vemte si hajzlák."

,,Koupila jsi ten voňavý?" 

Ne nekoupila jsem žádný,smrkejte si třeba do rukávu,mě je to jedno.Začínám se potit.

Tak znovu,vyměnit povlečení,uvařit další čaj,přepnout programy a uvařit slepici.

Do toho přijde kominík.Chce vidět můj komín(aspoň někdo),jo za revizi se platí,tak to nechcu.Kominík odchází.

Volám chlapy na polévku...prý nechcou,vzali si řízky od včerejška.

Sjednotili se do jednoho pokoje a sledují nějaký fotbal.

Jsu vyřízená.

,,Mami podáš nám brambůrky?" Mám chuť je ubít tím sáčkem.Vykouzlím úsměv a jdu k nim do pokoje.

,,Miláčku,ty vypadáš dnes hrozně,neleze na tebe něco?" Jo infarkt.

Z posledních sil sednu k počítači a píšu:Daruji pubertální dítě,chlapa na zabití,dva psy a slepici....