RECENZE: LÁSKA JE SVINĚ - Anna Foster + Richard Otec

Výjimečný básnický počin ve formě dialogu muže a ženy s jedinečnou obálkou přítele obou autorů. Láska ve všech svých podobách, i těch drsných, je námětem tohoto neobyčejného rozhovoru obou autorů.

Kdo zná dílo Richarda Otce, tuší, že i (nejen) jeho nový počin bude patřit k výjimečným zjevům českého literárního trhu.

Mohu potvrdit: je to tak. Už samotná myšlenka básnického dialogu mezi mužem a ženou je originální. A zpracování – skvostné.

Vlevo JEHO verše, vpravo JEJÍ. Někdy ping pong, někdy párový tanec. Občas i šavlový.

Muž a žena. Jejich věčný dialog, spor, smír, propojení i provokace. Doplnění prvního druhým a druhého prvním. Jin a jang. Dvě strany jediné mince, dvě poloviny jednoho celku v nekonečném věčném rozhovoru, boji i splynutí. To vše podáno s notnou mírou básnické zručnosti, okořeněno přehršlí cynismu a černého humoru a zabaleno do silné vrstvy lásky.

Vedení v tomto věčném zápasu neustále kolísá mezi jednou a druhou stranou. Nikdo nemá trvale vrch, mužský prvek zde arci dostává více naloženo než ženský. Když Richardovi vyhřezne z nitra holý a nahý cit, Anna ho bravurně a nemilosrdně sejme. Pokud ON dá ale najevo slabost a utrpení, ONA ho utěší, byť svým poněkud drsným způsobem. A v okamžicích, kdy má mužský element zaječí úmysly a trhá tou hedvábnou opratí, na níž ho žena drží, ta si náhle vzpomene, že ho vlastně miluje a zlehýnka, bez přiznání porážky couvá z dobytých pozic, aby vzápětí na další straně znova tasila zbraň. Ano, jsou i okamžiky, kdy si i Richard může připsat nějaký ten bod.

Zkrátka:

Dílek pravdy.

Dílek falše.

Sem tam pecka.

Sem tam sklo.

Sem tam dobro.

Sem tam zlo.

To vše dohromady tvoří strhující celek, který lze číst znova a znova a objevovat v něm nové a nové vrstvy. V kontextu české poezie považuji tuto sbírku (dá-li se svazek vůbec sbírkou nazvat) za zcela výjimečný počin. Pro člověka jako já, který přes všechnu snahu neustále na sociálních sítích naráží na verše typu láska/páska a s hrůzou sleduje, jak se jim tamtéž tleská, je podobný počin zdrojem neutuchající čtenářské rozkoše.

Anna Foster, jakkoli jde o její prvotinu, nedává svému protějšku rozhodně nic zdarma a sekunduje Richardovi víc než zdatně.

Tihle dva vám zkrátka dávají najevo, že láska je svině. Kousavá až do krve, někdy drsná, někdy hrubá – jako život sám. Ale svině, bez které by byl život zatraceně nudný.

Jako příslovečná třešnička se pak skví nepřehlédnutelná obálka přítele obou autorů, Erika Decima.

Jediné procentíčko strhávám za chybičku, že nás loď může převést – na něco to přece svést musím… (Ve skutečnosti si nechávám tu maličkou rezervu pro případ, že bych u příští knihy rovnou omdlela.)

Máte-li rádi chytré, neotřelé verše a naprosto originální milostnou poezii, pak tuto knihu prostě musíte mít.

99%