Trestní zákoník 40/2009 Sb. §144 Účast na sebevraždě

(1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta.

Jak je vidno, současná legislativa nepřipouští ani asistovanou sebevraždu. Přitom by to vyřešilo kardinální problém euthanasie, kvůli kterému ji odmítá hodně lékařů, protože nechtějí plnit funkci vykonavatele posledního přání pacienta. U asistované sebevraždy toto odpadá, protože, protože tento důležitý poslední krok udělá pacient sám. Tím je také dáno, že musí být natolik při smyslech, aby to byl schopen udělat. Pro rozhodnuté lidi by takový institut byl určitě důstojnější řešení, než se doma trávit jedem, nebo skákat z okna či pod vlak. Samozřejmě by tomu musel předcházet jasný lékařský verdikt o zdravotním stavu žadatele, ne že by o asistovanou sebevraždu žádala zhrzená pubescentka.

Uf, veru ťažká problematika...aj legislatívne.

Díky!

Když mému dědovi zchromnul lovecký pes, zavelel "Down!" a vystřelil.

U člověka je to mnohem komplikovanější!

Euthanasie je pod zákonem, ale dochází k ní denně!

Euthanasii smí provést jen člověk, který má svého pacienta tak rád, že je ochoten pro jeho dobro podstoupit riziko soudního stíhání!

Co je pro jednoho dobro je pro druhého zlo. Podle mě je důležitá spíš otázka svoboda versus nesvoboda. Bude mi stát vnucovat, abych snášel před smrtí zbytečné utrpení anebo mi pomůže se z toho vymanit, když budu chtít?

Jinak co se týče dobra a zla v mém pohledu, tak zabíjení je zlo, ale zbytečné utrpení před smrtí, je ještě větší zlo, takže eutanázie je to menší zlo. A člověk by měl mít svobodu si vybrat jestli chce větší nebo menší zlo. Já bych si třeba vybral to menší.

Eutanazii nechci ani zatracovat ani obhajovat, ale...

Mám známého doktora a on říká...politici nám říkají, že se prodlužuje délka života a tím pádem by se mělo jít déle do důchodu.Jenže mám několik desítek pacientů, ( a to je jen jeden doktor, kolik takovýchto pacientů je v celé republice) kteří jsou upoutáni na lůžko, trpí nevyléčitelnými nemoci, dostávají stále dražší a dražší léky aby se udrželi při životě a přitom jim je přes osmdesát a sami pacienti ho prosí aby jim dal léky po nichž by zemřeli aby nemuseli takto trpět.

Je toto kvalitní život?

A tito nevyléčitelně nemocní se zanáší do statistik, že se prodlužuje délka života.

Takže povolit eutanazii nebo ne?

A nebo jiné řešení.Ať se takovíto pacienti nezanáší do statistik o prodlužující se délce života, ale do statistik lidí přes osmdesát se sníženou kvalitou života a pak si myslím, že by se určitě snížila délka života.

Každý rok se v zemích, kde se praktikuje eutanazie, stane několik následujících případů: Pacient dostane smrtelnou injekci, upadne do kómatu, Personál odejde, po čase přijdou, aby nebožtíka odvezli do márnice a ejhle - je živý. Někdo přežije i smrtelnou dávku jedu. V USA, kde používali při popravách injekci taky několik takových případů zaznamenali. Překvapivé však je, že ten člověk odmítá opakování pokusu, i když je zpravidla jeho zdravotní stav horší než před tím.

Pokud se to odehrává v domově důchodců, vzniká problém: Postel už byla přislíbena někomu dalšímu. Co teď?

Tohle bude nejspíš městská legenda. Pokud to městská legenda není, je to diletantství tak zoufalé, že by se pro to muselo vynalézt nové slovo.

Nevím proč se neustále euthanasii pořád diskutuje. Základním lidským právem je svobodné rozhodování o vlastním životě. Jestliže člověk učiní při jasné myslí a před notářem prohlášení, že nechce být uměle udržován při životě, popřípadě že když dostane nemoc, kterou nelze účinně léčit , tak v případě že nebude moci autonomně rozhodovat o sám o pokračování léčení, mají mu být za úplatu podány opiáty vedoucí k bezbolestné smrti, je to jeho rozhodnutí a nikdo by neměl mít právo toto rozhodnutí zpochybňovat nebo dokonce tomu zabránit.

Není to tak jednoduché. Po smrti může být prokázáno, že souhlas nebyl dobrovolný!