A vy opravdu nejedete k moři?

Tak takhle nechápavě se ptali někteří z mých žáčků, když jsme si koncem školního roku vyprávěli o prázdninách. Mnozí si léto bez pobytu v zahraničí neumí představit. Ano. Já se svými dětmi putujeme po Čechách.

Jezdíme tak už pár let. Batohy na záda a vlakem na privát. Žádná cestovka, žádné organizované trávení volných dní. Program jsem dřív připravovala já, poslední roky mi pomáhají kluci. Řeknu jim, kam se chystáme a oni si hledají, co je v okolí zajímavého. Plány jsou povětšinou klučičí, ale nějaký ten romantický zámek mi tam vždy přidají. Pak najdou autobusové nebo vlakové spoje, abychom věděli, kdy máme vstávat, já přidám rezervaci vstupu na nějakou netradiční zajímavost a jedeme.

Začalo to v Kynžvartu. Tam jsme navštívili okolní lázeňská města a Cheb. Nejvíce se líbila fontána v Mariánských Lázních. To byl mladší syn ještě pohodlně usazen v "golfkách". Příští rok už šlapal po svých.

To jsme byli v  Jeseníkách. Tady je toho tolik, že jsme se museli za rok vrátit. Hornické muzeum ve Zlatých Horách, výstup na Biskupskou kupu, větrné elektrárny v Ostružné, Jeseník a jeskyně Na Pomezí, rozhledna Zlatý Chlum, zámek Bruntál, hrad Bouzov, zámek Jánský vrch a muzeum plné nerostů v Javorníku. Nejsilnější vzpomínky však máme na výrobu ručního papíru ve Velkých Losinách, prohlídku přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně a na dobývání hradu Sovince. PAL!

Potom jsme se vydali na jih. Do cestovního pasu Jihočeského pohádkového království jsme získali razítka v Táboře, Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou, Třeboni a Českém Krumlově. V posledně jmenovaném nás okouzlila nejen krása města, ale i bezvadná nálada na mostě, ze kterého jsme,společně s turisty z různých koutů světa, pozorovali vodáky bojující s nezkrotným živlem. AHÓJ!

Minulé prázdniny bylo naším cílem okolí Brna. Zámek Rájec nad Svitavou, Brno a vila Tugendhat, zámek a především báječně pohodové westernové městečko v Boskovicích, expozice s virtuální bitvou z roku 1805 na zámku ve Slavkově. A opět to nej! Letecké muzeum ve Vyškově. Tady jsme déšť nedéšť prolézali zákoutí plná letadel, vrtulníků a vojenské techniky několik hodin.

A letos. Znovu na jih, Telč, Jindřichův Hradec.......a letecké muzeum v Dačicích. A příště? Je ještě tolik míst, kam bych se s kluky ráda podívala. Pár let na to ještě naštěstí mám. Než vyrostou a vyrazí sami. Třeba i do té ciziny. Ale s poznáním, že i doma je krásně.