Brno je jediným vtipem, ve kterém se dá bydlet, a zatáčkou na cestě do Vídně. Město, které produkuje pivo, které sami Brňáci nemusej. Město, kde si hokejovej klub koupil přestup do vyšší ligy, ale už mu nezbyly peníze na zápasy. Město, kam se cizinec dostane buď přes Hlavas nebo Zvonařku (okay, jde to i ke Grandu) - dvě nejhnusnější místa v Brně. Město, kde nejde někomu dlužit peníze a vyhýbat se placení, protože je ta vesnice tak malá, že do něho stejně dřív nebo později vrazíte na Čáře. Když za vámi do Brna přijede cizinec, ukážete mu největší pamětihodnosti, totiž hodiny, co vypadaj jak penis, a kůň, kterej zespoda vypadá jak penis. A taky kouřicí značku, exekutora před NSS a pěší zónu, kterou neustále jezdí šaliny. Eventuelně Špalíček, kterej stavěl architekt, kterej na škole rupl ze středověký architektury, a tak se jí chtěl pomstít. A pak stejně někam zapadnete, protože levný pivo je bohužel největší brněnskej tahák; ironicky jen z toho titulu, že Brno není Praha a nikdo by si drahý pivo nemohl dovolit. A pak se nad ránem s cizincem trmácíte domů rozjezdem, aby se s ním město rozloučilo tím, že ho náhodný student v buse vlivem stotřicetikilometrové rychlosti pobleje.
Tak uznejte, že Brno nemůže přibrněnské díry nijak chválit. Jak by potom samo vypadalo?
