Sobotkovské křídlo: ČSSD malá, ale „naše“

Místo poučení po debaklu sobotkovského vedení v krajských volbách 2016 se začal dělat jeden přešlap za druhým. Na jednu stranu chlácholení ohledně migrace, na druhou stranu touha přimknout se k „tvrdému jádru“ EU…

Neautentická snaha ve stylu sezení na dvou židlích – de facto to táhnout s městskými liberálními voliči, ale zároveň o „liberálně levicové pravdě“ přesvědčit tradiční voliče ČSSD, kteří spíše smýšlejí konzervativně-levicově a prozemanovsky. Korunu tomu nasadil výrok pana Zaorálka, že kdo chce odejít z EU, je vlastizrádce. To jistě tak krátce před volbami zvedlo adrenalin ne jednomu tradičnímu voliči SocDem, který Brusel rozhodně dvakrát nemusí, takže i z pragmatického hlediska naprosto nepochopitelný krok, podřezávající vlastní stranickou větev.

Pokud jde o kampaň ČSSD vůči Andreji Babišovi, také naprosté selhání, patrně zaviněné odtržením liberálně-levicových elit od přemýšlení většiny tradičních voličů ČSSD. Na začátku koaliční vlády se ustupovalo ostatním, ne jen v otázce církevních restitucí, dostatečně se neříkalo, že za zvýšení důchodů a platů hasičů, učitelů a mnoha dalších lidí, má zásluhu právě ČSSD, a že kdyby ji Babiš nebrzdil, mohlo to být ještě lepší…, nechala se strhnout „pražskou kavárnou“ k neustálému omílání kauzy Čapí hnízdo a nezdaněných dluhopisů, jako by nepochopila, že „tradiční“ politici již prošustrovali tolik miliard, že „nějaké“ Čapí hnízdo za padesát milionů se mnoha lidem bude jevit jen jako „kapka v moři“.

A korunu tomu nasadil březnový sjezd, jenž nepustil do vedení strany žádné zástupce konzervativního pro-zemanovského křídla, jež fakticky mluví ústy většiny bývalých voličů ČSSD, do vedení se nedostal ani Jeroným Tejc, ale ani smířlivější Jaroslav Foldyna. Pak přišlo škrtnutí úspěšného jihočeského hejtmana Zimoly, rovněž z konzervativního protisobotkovského tábora, přestože právě Jižní Čechy byly jediným krajem, kde ČSSD vyhrála poslední krajské volby!

A teď po volbách ještě pláčou, že k současnému pádu ČSSD po vzoru ODS před čtyřmi lety přispěli ti, kteří na tyto nešvary upozorňovali, a to tím, že „nedrželi basu“!

Takže se plně ztotožňuji s vyjádřením Jaroslava Foldyny, cituji:

Hlavní příčinu porážky vidí v nejednoznačnosti postojů ČSSD. „Nepojmenovávali jsme je, tak jak jsme měli, a proto jsme nenašli některá řešení. „Bylo to i v oblasti Evropské unie,“ uvedl s tím, že strana se měla profilovat jako eurorealistická. Měla tedy zaujmout podobný postoj jako prezident Miloš Zeman, který si podle něj za své názory získal podporu veřejnosti.

Vedení ČSSD musí rezignovat, budoucnost má jen Chovanec, míní Foldyna

P.S. Kdyby někomu naskočilo úsloví – po bitvě každý generál…, tak chci upozornit, že podobné postoje razím už delší dobu:

„Jasně to říká, že kritika je nevítaná a že minimálně třetina ČSSD nemá v jejím vedení ani jediného svého zástupce. Toto nevidím jako dobrou cestu, myslím si naopak, že o to větší bude zodpovědnost nově zvoleného vedení za případný volební neúspěch. Tehdy se bude doopravdy „lámat chleba“ a ukáže se, zda tato volební strategie uspěje či neuspěje.“

Rozčarování z 39. Sjezdu ČSSD