Rodilá Norka požádala v Polsku o azyl, aby jí neodebrali druhou dceru!

Jde o vysokoškolsky vzdělanou dceru norského politika, který dříve Barnevernet hájil, dnes však již také změnil názor. A důvod? Matka prý nadužívá léky od bolesti, vyšetření to však neprokázala!

„Silje odebral barnevernet starší dceru Fröyu kvůli udání jejího bývalého manžela, že má zneužívat léky proti bolesti a vést „chaotický způsob života”. Úředníci barnevernetu nikdy nespecifikovali, co to znamená a čím konkrétně je pro tehdy 10letou dceru natolik nebezpečná, že ji smí vidět až v momentu jejích 18. narozenin. Měli jen své nikdy neprokázané domněnky – podobně jako v případu Evy Michalákové. Přesto Silje ještě v těhotenství s druhým dítětem oznámili, že jí odeberou i druhou dceru, a to přesto, že časté a pravidelné krevní testy neprokázaly ani nadužívání obyčejného „brufenu“.“

NORSKO: Země slibuje, že už nebude krást děti…

Naštěstí to podle všeho vypadá, že mezinárodní medializace tohoto zrůdného pěstounského byznysu, zavedeného někdejšími krajně levicovými ministry, již ztrácí půdu pod nohama a čím dál větší část norských politiků a norské veřejnosti začíná chápat zhůvěřilou podstatu tohoto sociálně-inženýrského systému, rozvracejícího rodiny, ne jen samotným bezdůvodným odebíráním dětí, ale i následným zastrašovacím efektem, kdy rodiče i děti se bojí cokoli potencionálně „závadného“ někde říci, aby si pro dítě nepřijela „úderka“ ze sociálky.

A následující je rovněž silně napováženou:

„Připomíná se také, že se za poslední rok k Evropskému soudu pro lidská práva  do Štrasburku dostalo 9 případů, což je jednoduše obrovská ostuda. Začátkem října navíc Norsko prohrálo spor v případu Norsko vs. Becker, kde šlo o nedodržení svobody slova a projevu, kdy neoprávněně sankcionovali jednu novinářku.“

Bohužel i někteří „levicoví pokrokáři“ v České republice praktiky norské sociálky hájí a rádi by podobný systém kradení dětí zavedli i u nás, při čemž každého, kdo tento systém kritizuje, označují za člověka, který je proti pěstounské péči a který by nejraději děti zavíral do ústavů. Přitom tu nejde o kritiku pěstounské péče jako takové, ale situace, kdy se z této péče udělá výnosný byznys, a to tak výnosný, že se vyplatí neodúvodněně, resp. Pod nějakými přihlouplými záminkami, nestydatě vytrhávat děti z máminy náruče!!!

A poslední „perla“, cituji:

Je nutné také připomenout, že sám se pak přímo účastnil jedné Komise, která měla potvrdit, zda barnevernet odebral děti oprávněně. Měli tam prý 13 svědků a 12 se jich vyjádřilo proti odebrání. Barnevernet tak byl jediný, kdo na odebrání trval. Komise přesto rozhodla o odebrání. Činí tak „pro jistotu“ až v 93 % všech odběrů.

Norka požádala v Polsku o azyl, aby jí Barnevernet neodebral druhé dítě

Odebírání dětí v Norsku, pěstounská péče jako byznys, a neb peníze až na prvním místě