- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Otrokářství v novověku fungovalo na následujícím principu: černošské kmeny v rámci kmenových válek dílem pobijí, dílem zajmou členy poražených kmenů. Část je asimilována (ženy), část využívána na práci, část prodána/bartrována.
Doporučuji zaměřit pozornost na krále Čaka Zulu, který proslul zdokumentovanou krutostí vůči poraženým kmenům, které snese srovnání s taktikou německých nacistů v Bělorusku v roce 1943, nazývanou "spálená země".
Překupníci a koncoví zákazníci černých otroků byli převážně arabští obchodníci, kteří od 7. století kolonizovali rozsáhlé části Afriky od Mauretánie po Mosambik, aniž by region jakkoli civilizačně obohatili, krom konverze původně animistických domorodců k islámu. Podle odhadů arabští otrokáři v osmnáctém a devatenáctém století odvlekli z Afriky až osmnáct milionů lidí.
Dále to byli od 14. - 18. století Portugalci, zakládající na západním pobřeží Afriky obchodní stanice, přičemž nevysychajícím zdrojem otroků bylo království Dahome, které po územních expanzích prodávalo zajatce, později Kongo, kde se místní obyvatelé navzájem lovili v touze po portugalském zboží. Obchod s otroky byl v té době pro všechny zainteresované strany výhodnější, než obchod se zlatem.
Evropská kolonizace probíhala nejintenzivněji zejména ve 2. polovině 19. století, kdy krom excesů typu bůrských enkláv a Konžského svobodného státu, neexistovala snaha o zotročení místního obyvatelstva. Britové na kolonizovaných územích zakázali vlastnictví otroků už v roce 1833.
Nejvíce otrockou práci využívali Nizozemci/Boers a král Leopold II. Belgický.
Otroctví Arabové provozují dodnes, stačí se podívat na podmínky východoasijců pracujících v ropných monarchiích.
Československo se vždy podílelo na národně-osvobozeneckém boji kolonizovaných národů. Ať již dodávkami zbraní, tak politickou podporou, ale i rozvojovou a hospodářskou pomocí.
Z tohoto důvodu opravdu nemůže být spoluzodpovědné za působení koloniálních mocností v rozvojovém světě, naopak.
Pane Mikulášku, stačí si přečíst jenom jména těchto " chytrých" oponentů a neurvalých blouznivců a je zbytečné se s nimi zahazovat.
Když jsem si pročetl diskusi, není tam téměř žádná polemika o dějinách otrokářství, ale hloupých urážek od zde zavedených hlupáků, spousty.
Těmi chytrými míníte asi podobné příspěvky, když jste mu dal plus, že?
Pavel Štípek 59345
Dnes se poněkud koná současnost a nikoli Řím, víte
+2/0
takhle to dopadá, když někdo nemá co říci ale musí napsat dva burcující blogy denně.
Skoda, ze Vam neni umozneno z maleho invalidniho duchodu trochu cestovat, rozsiruje to znalosti a Vase pouzivani slova multikulturni je teda natresk
To je zvláštní, já cestuji a fanatického multikulti to ze mě neudělalo, no čím to proboha asi bude?
Blogy gradují, brzy budou ke čtení jen na soukromém profilu.
Stále platí moje otázka autorovi : opravdu to vše píšete sám? Nebo jste (něčí hlásná) trouba?
Pane Mikulášku, vaše články jsou čím dál horší a stupidnější.
A to jsem člověk, který multikulti ani sluníčkáře rozhodně nemusí...
Žijí ještě mezi námi někteří pamětníci otroctví se dařilo i za komárů. Desetitisíce lidí bylo pod falešnými záminkami a museli kopat uran pro velkého bratra. Já pamatuji jejich návraty...Jenže autor je příliš mlád, nezlobme se na něho.
Pozor na monokulturní rasisty! (přemýšlím v čem je rozdíl) v rasizmu to asi nebude.
Rasista vždy upřednostňuje monokulturu. V tom je podstata jeho názoru.
Dvakrát karma, je to tak. Např. jen v 18.stol. bylo z Evropy odvlečeno na 1 milion lidí do otroctví, povětšinou Osmany, Araby apod. Zatímco Euroatlantická zrušila otroctví v průběhu 19.stol. v mnohých afrických zemmích i na Blízkém východě přetrvvával ještě o sto let dál. Ještě ve 20.stol byly v Turecku běžné v tisku inzeráty na prodej otroků.
S tím novodobým rasismem a diskriminací bílých máte samozřejmě pravdu.
Např. v USA chtěl jeden aktivista založit občanské sdružení a ve stanovách, které předložil, se to jen hemžilo heterosexuální bílou rasou. Snesla se na něj řada kritik i trestních oznámení. Málem ho zavřeli, než se ukázalo, že se jednalo o provokaci. Stanovy do puntíku opsal od jiných multikulturních aktivistů, jen svá slova dosadil za Hispánce, černochy a různé homouše. Jim se za to tleská, mu to neprošlo.
A nejhorší na tom je, že tady za to chrochtají sami ti, koho se ta diskriminace týká především.
Vazalové osmanského sultána, krymští chánové, podnikali v 15. - 18. století téměř každý rok loupeživé vpády při kterých byla vylidněna prakticky celá jižní a východní Ukrajina. Při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy tzv. sklízení stepí, byly odvlečeny a prodány do otroctví až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. Odběratelé fakt v Evropě nesídlili. Otrokářské nájezdy Tatarů ukončila dobytím Krymského chanátu roku 1783 Kateřina Veliká.
V roce 1663 podnikli Tataři společně s Turky sérii vpádů na Moravu při kterých bylo uneseno do otroctví na 12 000 lidí, především mladých dívek a dětí. Zajatí muži byli povražděni.
Při nájezdech berberských pirátů ze Severní Afriky bylo odvlečeno do otroctví přes 1 milion Evropanů. Zlatý věk severoafrických pirátů byl v 16. a 17. století, kdy spojili své síly s Osmanskými Turky a řádili až u pobřeží Irska a Islandu. Pobřeží Itálie, Španělska a středomořských ostrovů bylo prakticky vylidněno, obyvatelé byli odvlečeni do otroctví nebo uprchli do hor, do otroctví byl unesen i mladý Miguel de Cervantes a několik let žil jako otrok v Alžíru, než byl vykoupen svou rodinou. Definitivní konec otrokářskému pirátství v severní Africe nastal až po dobytí Alžíru francouzskou armádou.