Nálepkování jako nástroj propagandy a machiavelizmu

Nebo je snad normální házet do jednoho pytle umírněné vlastence se skutečnými extremisty a společně je nazývat „nácky“?

Líbilo by se snad řekněme příznivcům tzv. nové (liberální) levice, kdyby jim někdo nadával třeba do stalinistů? Je to totiž stejný „úlet“, jako když oni sami hází do jednoho pytle např. Zemana a Hofera na straně jedné a dejme tomu A. B. Bartoše na straně druhé. A nechybí ani moc k tomu, aby začali stejně házet do jednoho pytle třeba Roberta Fica s Mariánem Kotlebou.

Velmi mě zaujal následující rozhovor, z nějž si dovolím citovat:

"Poslední dobou však můžeme mít pocit, že nesledujeme demokratické hlasování, ale fatální střet o konec světa, který se – očima liberálů západního střihu – podařilo teď v Rakousku odvrátit. Poté, co se kolo apokalypsy roztočilo, když v Británii zvítězili příznivci brexitu a v USA Donald Trump, se teď zřejmě řeka zkázy na chvíli zastavila. Rakouským prezidentem bude muž, který neohrožuje status quo, nepronáší skandální řeči a nebojuje proti systému, píše dále Varyš.

Poukazuje na to, že FPÖ je sice strana protestní a v hlavním proudu ostrakizovaná, ale zároveň tradiční, neboť existuje šedesát let, opakovaně byla ve spolkové vládě, má zástupce ve vedení parlamentu a podílí se na zemských a komunálních vládách již řadu desítek let. Aniž by přitom někde zaváděla nacismus."

Já osobně z toho cítím existenciální strach tak zvaně liberálních „elit“ ze ztráty moci, strach z toho, že najednou tyto pseudoelity začínají ztrácet důvěru lidu, že se jim hroutí jejich fiktivní svět jako domeček z karet, a proto se neštítí házet všechny, kteří jsou jim nepohodlní, do škatulky „nácek“, „pravicový extremista“, „xenofob“…, no však to znáte. Místo toho, aby jako dospělí lidi provedli sebereflexi a zkoumali, co udělali špatně, že se u veřejnosti znemožnili, chovají se jako uplakané děti, kterým někdo rozkopal bábovičky a řvou na celé kolo, jak jim bylo ublíženo. Nebo je možná příhodnější přísloví o potrefené huse, která nejvíc kope.

Lidé, kteří často naprosto postrádají empatii, jako jedna nejmenovaná německá politička, není schopna opravdu lidsky a autenticky vyjádřit soustrast a pochopení obětem terorizmu, si tu hraje na „vůdkyni svobodného světa“ (po zvolení Donalda Trumpa)…, jiní bojují proti odlišným názorům urážkami, agresí, vulgaritami či hanobením státních symbolů a státní hymny…, no co si o tom má člověk myslet?

Já osobně bych tedy s takovou sortou lidí nechtěl „dělat demokracii“, protože by z toho byla v lepším případě nějaká pseudodemokracie ve stylu Národní fronty (1945-1948), kde by vše od tehdejších Národních socialistů bylo „fašistické“, včetně Agrárníků, kteří byli součástí téměř všech prvorepublikových vlád.