Marksové nevoní vnitrostranická demokracie

Ministryni se zjevně nelíbí, že se Jeroným Tejc, demokraticky a plně v souladu se stanovami, rozhodl kandidovat na 1. Místopředsedu ČSSD jako vyzyvatel pana Chovance a získal nominaci několika krajů.

Paní ministryně si zjevně vnitrostranickou demokracii představuje ve stylu písničky – Jak mi dupou králíci – předseda rozhodne, koho chce mít ve vedení, a když má někdo jiný názor, byť je to několik krajských organizací strany, např. že by statutárním místopředsedou měl být Tejc místo „Sobotkova“ Chovance, tak je „machr na vynášení vnitrostranických sporů“ a „musí být“ pošpiněn.

Krýt Sobotkovi záda má Chovanec. Tejc je machr na vynášení, říká Marksová 

Navrhuji tedy paní ministryni, která se tímto rozhovorem, jejž sdílela i na svém FCB profilu, pasovala na „machryni na vynášení vnitrostranických sporů“, aby na sjezdu navrhla radikální změnu stanov. Zrušme stranické sjezdy, bez tak jsou jen „žvanírna“… jako parlament… a nechť o složení předsednictva strany rozhoduje ÚV KSČ, pardon, ÚVV ČSSD, a to tak, že předseda strany jmenuje budoucí předsednictvo, které pak ÚVV buď schválí, nebo bude vyměněn, tedy nikoli předseda, ale ústřední výkonný výbor, protože „páchá vnitrostranické neshody“.

Co mě se týče, vypovídá to něco o přemýšlení tzv. „progresivní levice“ a jejím postoji k demokracii, ať už ve státě či ve straně. Tento názorový proud v ČSSD reprezentuje zejména spolek Idealisté.cz, jehož je podle mých informací paní Marksová členkou. Sám jsem poznal, jak Idealisté dokážou urážet a ponížit bývalého kámoše jen proto, že nesouhlasí s masovou migrací, kterou rozjela paní Merkelová. Právě jejich útočnost a neochota se normálně bavit bez osobních útoků, výpadů a vyhazování z přátel na Facebooku, byla jednou z příčin, že jsem pochopil nebezpečnou a sektářskou povahu této ideologie, kterou její kritici (včetně mé maličkosti) nazývají „neomarxizmus“ či „kulturní marxizmus“, popř. „sluníčkářství“, oni sami se pak nazývají jako „progresivní levice“, „autentická levice“ apod., přičemž tradičněji či konzervativněji smýšlející levičáky vůbec za levičáky nepovažují, ti jsou pro ně „nahnědlí“.

Dlouho jsem nechtěl spolek Idealisté veřejně kritizovat, protože stále si pár jeho členů vážím, navíc jsem nechtěl ještě přiživovat vnitrostranické neshody, ale to, co předvedla Michaela Marksová, se stalo pro mě onou pověstnou poslední kapkou. K tak nehoráznému znevažování vnitrostranické demokracie a delegátů sjezdu, kteří patrně podle ní mají jen jako loutky zvednout ruku pro ty kandidáty, které jim nařídí předseda strany…, k tomuhle už jako člen ČSSD mlčet nemohu a nechci!!!

Pro ilustraci zde uvedu radikálně feministickou perličku z rozhovoru, jehož se účastnil i Radim Hejduk, předseda spolku Idealisté.cz s komunistou Skálou a Horákovou od Zelených:

Hejduk: Je otázka, zda jde o radikální levici, když jde o stranu, která má pohraničníky a břinká na struny sexismu, když se ptá Moniky Horákové, jestli

je slečna. To je radikální levice?

Skála: Počkejte. To je špatně, že jsem se zeptal? Slečna a paní snad není urážka. To je asi nějaká má obstarožní výchova, v tom není politická pozice.

Horáková: Je to politická pozice. Feminismus patří k levici, sexismus k ní nepatří a ptát se někoho, zda je slečna nebo paní, je sexismus, protože tím

zkoumáte, zda jsem vdaná nebo nejsem. Jsou i země, kde se rozlišuje, zda je žena panna. Můžete se ptát, jste panna, slečna, nebo paní.

Skála: Možná jste si povšimla, že takto jsem se netázal.

Horáková: Ale může to takto skončit, když to dovedete do extrému.

Skala: Jestli jsem se Vás dotkl, tak to se omlouvám. Netušil jsem, že to může dělat takovou bouři ve Vaší duši.

Horáková: Je to ponižující, je to stereotyp, který je ve společnosti stále zakotvený.