Macron francouzským prezidentem by znamenal zahnívající stojaté vody

Znamenal by vítězství strachu ze změny, znamenal by strach Francouzů vylétnout z „bezpečné“ euroklece na čerství vzduch, znamenal by vítězství zbabělosti.

A na to právě evropská vrchnost hraje. Je si dobře vědoma, že čím dál více lidí už má dost nadvlády globalizmu, konzumu, šmírování, regulací každé „ptákoviny“…, takže hrají na strach. „Nesmíte, ovčánci, rozbít svou klícku,“ říkají nám. „Mimo bezpečí této krásné sterilní klece s kamerami na každém rohu, kde jste chráněni vševědoucími euro-úředníky, příp. poslušnými politiky vašich zemí, mimo toto sametové vězení je nebezpečí, nesvoboda, propaganda toho či onoho diktátora, ekonomická nejistota…, proto, i když vám vadí, že zde nemůžete svobodně dýchat, varujeme vás, neriskujte a nevolte žádné protisystémové či radikální politiky, kteří chtějí moc vašich dobroditelů zlomit, protože svou klícku alespoň dobře znáte a nemáte záruku, že na svobodě nebudete schopni se o sebe postarat.“

A Emmanuel Macron, tento bývalý investiční bankéř, který si hraje na socialistu, je typickým představitelem „bruselské“ mentality, která si na „levici“ a „pravici“ už jen neuměle hraje, ve skutečnosti tzv. eurolevice i tzv. europravice slouží právě velkofinančníkům, nadnárodním velkopodnikům a obecně hrstce nejbohatších, a to na úkor zaměstnanců, drobných a středních podnikatelů, svobodně a nezávisle přemýšlející inteligence…, zkrátka na úkor všech, kteří nechtějí ohýbat páteř před mocí velkobyznysu a „sluníčkového pokroku“.

V jistém smyslu mi Macron připomíná George Sorose, který svými spekulacemi svého času „potopil“ britskou libru…, a tyto pochybně vydělané peníze pak věnuje na tak zvaně „dobročinné účely“, např. prosazování určitých společensko-politických názorů, kterým říká „otevřená společnost“…, prostřednictvím své univerzity, určené výhradně pro zahraničí.

Je dobré zde zmínit názor někdejšího českého premiéra Klause, za jehož éry tato univerzita odešla z Čr do Maďarska:

Sorosovu univerzitu v Praze před více než dvaceti lety nikdo nezakázal,“ řekl LN Klaus.

„Česká vláda, jejímž jsem byl předsedou, tehdy ‚pouze‘ většinově odmítla této instituci poskytnout dalekosáhlá privilegia a úlevy, které si nárokovala a jimiž podmiňovala své fungování v Praze... Pozdější politické aktivity George Sorose a jím financovaných institucí v řadě zemí světa potvrdily, že toto rozhodnutí bylo správné,“ tvrdí Klaus.

http://www.lidovky.cz/klaus-orban-cini-odvazny-krok-d2l-/zpravy-domov.aspx?c=A170406_194801_ln_domov_ELE

A další podobný „dobroděj“, předseda Evropské komise a bývalý premiér daňového ráje v jádru EU, Jean Claude Juncker, je nejspíš z podobného těsta. Na jedné straně se ohání jakýmisi „hodnotami“, ovšem právě jedna z nejdůležitějších otázek, kterou EU dlouhodobě řeší slovy, ale neřeší činy, tj. existence daňových rájů uvnitř jednotného evropského trhu, pana Junckera ani trochu nezajímá, jak také jinak.

http://euractiv.cz/clanky/ekonomika-a-euro/juncker-ma-prusvih-vybudoval-danovy-raj-012277/

Na těchto případech je vidět, kam vede pokrytecká vláda, ať už formální či neformální (šedé eminence v pozadí…), takovýchto „lidumilů“ a hlasatelů „solidarity, lidskosti a tolerance“, kteří na druhé straně bohatnou na pochybných spekulacích, kdy aby jeden vydělal, druhý musí prodělat…, či budují daňové ráje, čímž obírají státní rozpočty ostatních zemí, takže je pak míň peněz na školy, silnice, železnice či na vědu a výzkum, který pak musí čím dál více sponzorovat právě tito velkofinančníci, kteří za to logicky chtějí nějakou protislužbu či protihodnotu.

Tato „korporátní chobotnice“ už ale natolik prorostla do všech možných veřejných i soukromých institucí a do rozličných aspektů života Evropanů, že ji nelze výrazně oslabit volbou „poslušných lokajů“, kteří maximálně řeknou, že vše je v podstatě super, jen je potřeba provést pár „kosmetických úprav“.

A právě Emmanuela Macrona osobně považuji (mohu se samozřejmě mýlit…) za takového poslušného spojence eurokorporátních struktur, tedy koalice boháčů a politiků, kteří zavádějí pro ně výhodné zákony, směrnice a předpisy, ačkoli se tváří jako lidumilové, takže občas musí i nám, obyčejným kmánům, vykonat nějakou tu „úlitbu“, jako třeba tlak na zlevnění poplatků za volání ze zahraničí (roaming).

To mě vede k názoru, že jedinou cestou je spojení všech nespokojených s tímto typem vládnutí, ať už z řad levice, pravice, liberálů, konzervativců, věřících či nevěřících…, a rázně odmítnout zastrašování typu – je jedno, zda vyhraje eurolevice či europravice, jen, pro všechno na světě, nevolte žádné „radikály“, „populisty“, „extremisty“, „antipolitiky“ a podobné „antievropské podvratné živly“.

Naopak, je třeba proti korporátní chobotnici bojovat jejími vlastními zbraněmi, tj. spojit se proti ní napříč politickým spektrem a podpořit kohokoli, kdo této chobotnici bude mít odvahu utnout alespoň pár chapadel. Někde to může být představitel nějakého vlasteneckého hnutí, jinde představitel radikální levice, tamhle zase „těžký“ libertarián…, to nevadí, v tomto okamžiku jsme totiž na jedné lodi, našim společným nepřítelem je faktická nadvláda nadnárodních finančních oligarchů a je třeba jí zasazovat údery ze všech stran, nikoli se dohadovat, jestli migrace, odstranění daňových rájů, lepší sociální zabezpečení nebo odstranění nadbytečných klacků pod nohy pro živnostníky a drobné či střední podnikatele.

Jak mile by se podařilo porazit tuto korporátní chobotnici, věřím, že by bylo dost peněz jak pro sociálně slabé, tak na podporu živnostníků a poctivých podnikatelů, kteří nezotročují své zaměstnance a odvádějí daně tam, kde podnikají, nikoli někde v Lucembursku, na Kypru či bůh ví kde.

A francouzské prezidentské volby mohou být jedním z takovýchto úderů chobotnici, pokud francouzští voliči nebudou hlasovat, řečeno slovy euro-elitářů, „proti xenofobnímu populizmu“, ale právě proti reprezentantům euro-vrchnosti!

Přeji Francouzům, Čechům a obecně Evropanům hodně odvahy, kritického myšlení, selského rozumu a šťastnou ruku při vhazování lístků do volebních uren. Nenechme se zastrašit a nevolme „bezpečnou klícku“, ale „čerství vzduch“!

A hlavně, přestaňme si hrát na nesmyslnou válku mezi „nenasytnými odboráři“, „živnostníky parazity“, „pánbíčkáři“, „bezvěrci“, právě tyhle žabomyší války o sobecké zájmy a zájmíčky nadnárodním velkofinančníkům vyhovuje, proto eurovrchnost podkopává vlastenectví a tradiční morálku, vyhovuje ji totiž společnost rozdělená na jednotlivé „atomy“, hájící jen vlastní zájmy, povrchně konzumní, toužící si jen užívat a o zájmy ostatních „atomů“ se nestarat! Domnívám se, že současná vrchnost využívá nepřizpůsobivou část přistěhovalců právě k úmyslnému narušování sociálního smíru, k zasévání strachu a nejistoty, což společnost ještě více štěpí. A všemu naši eurovládcové nasazují korunu, když, místo aby ukázali prstem na ty, kteří zažehli požár, tak házejí špínu na ty, kteří křičí – hoří, pojďme hasit, dokud ten oheň ještě vůbec uhasit lze. Těmto lidem, kteří si ještě zachovali zdravý rozum, nadávají do „xenofobů“, „extremistů“ a „podněcovatelů nenávisti“, což ještě víc rozděluje společnost na „hodné humanisty“ a „zlé xenofoby“, „hodné milovníky Merkelové a Schulze“ a „zlé Putinovy agenty“!

Neboť když se dva perou, třetí se směje, a jak říká staré římské úsloví – rozděl a panuj!!! A tady se neperou dva, ale ohromný počet různých skupinek a partiček, které se chtějí mít lépe na úkor jiných skupinek a partiček, které se chtějí mít lépe na úkor těch předešlých, či ještě úplně jiných skupinek a partiček! A pokud lidé tyhle sobecké tendence (starat se jen o sebe a nejbližší „partičku“) nepřekonají, současný marasmus se bude jen a jen prohlubovat, zkrátka budeme si muset sníst, co jsme si nadrobili svým nezájmem o politiku, útěkem k bezuzdné zábavě, rezignací na morální hodnoty a orientací se jen na televize, mobily, drahé hračky pro děti, pokleslé seriály, reality show… a několikahodinové návštěvy obřích hypermarketů.

Kdo sám nedokáže projevit odvahu, statečnost a solidaritu, ať neočekává, že „ti nahoře“ jemu budou projevovat nějakou solidaritu a svému národu odvahu a statečnost…, naopak, také upřednostní „vlastní píseček“!