"Já nejsem ten, kdo by voličům nenaslouchal..."

Tenhle prezidentův výrok jako levičák naprosto podepisuji: „Já nejsem ten, kdo by voličům nenaslouchal a říkal, že ví všechno nejlíp,“  

Velmi mě mrzí, jak se ne jen na levicové scéně dnes rozmáhá elitářství ve stylu snahy převychovávat občany, místo toho, aby se jim naslouchalo, aby se s nimi hovořilo a aby se obyčejným lidem více vyjadřovalo normální lidské pochopení ze strany politických a intelektuálních kruhů i tehdy, považuje-li ten který politik/intelektuál nějaký většinový názor veřejnosti za nesprávný. Nálepkování není dobrá cesta, je třeba věci vysvětlovat a částečně své politické postoje korigovat tak, aby nešli přímo proti přesvědčení obyčejných lidí ve stylu - oni o tom nic neví, je potřeba je "důrazně přesvědčit" - např. kriminalizací kritiky náboženství za účelem občany zastrašit. I když v mnoha věcech s Milošem Zemanem nesouhlasím, považuji za žádoucí, abych mu v téhle hysterické atmosféře veřejně vyjádřil svou občanskou podporu. Nemusím s ním souhlasit ohledně Ukrajiny či v otázce nejmenování některých profesorů, žádní dva lidé se neshodnou ve všem, ale v dnešní rozbouřené době je potřeba se semknout proti různým bezpečnostním hrozbám. Také by si zastánci "otevřené náruče" měli uvědomit českou společenskou realitu, tedy že nelze české lidi během několika měsíců "převychovat" na multikulturalisty západoněmeckého či švédského typu. Vždyť nelze pominout ani přetrvávající rozdíly v mentalitě mezi "západními" a "východními" Němci, i když už 25 let žijí v jednom státě, mohou volně cestovat, mluví stejným jazykem, přesto mají "východní" Němci v mnoha ohledech blíž k české, než západoněmecké mentalitě. Jak chtějí multikulturalisté dosáhnout řekněme za rok toho, co se sjednocenému Německu úplně nedaří ani po 25ti letech?