No to je pravda, v poslední době se z různých předpokladů vyvozují tak "mimózní" závěry, že tento způsob dokazování by se poměrně notně musel osvědčit. Jenže často i ty samotné předpoklady jsou docela ...ehm... sporné, takže by se muselo jít hooodně hooodně pozpátku v tom logickém řetězu, až by se dospělo ke kořenům - k axiomům, na kterých různí ti všemožní ideologové staví své teorie. Často se ty nepravdivé nebo polopravdivé předpoklady vyskytují již někde v prvních článcích řetězu. A jak víme, z nepravdy může plynout cokoliv, což se pak nutně projeví v celých komplikovaných myšlenkových konstrukcích.

-------

Často jde ,,toliko" o toto:

AD ABSURDUM:Důkaz sporem (reductio ad absurdum) je typ logického důkazu, ve kterém se prokáže, že předpoklad vede k nesmyslnému výsledku (ke sporu), což znamená, že předpoklad je nepravdivý, a tedy platí jeho negace. Jelikož důkaz sporem je založen na zákonu o vyloučení třetího, lze jej použít pouze v těch logických systémech, ve kterých tento zákon platí. Důkaz sporem tedy nelze využít např. ve vícehodnotových logikách či v intuicionistické logice ( blíže, ač jak pro koho, ne-li až dále, i viz. ,,tetka" Wikipedie).

Zdroj: http://jiroudek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=549046