Jednoduše. Kdo mluví moravsky, tak to neznamená, že je automaticky Čech. Ti lidé byli "deutsch gesinnt." Považovali se za loajální německé občany, za německé patrioty. S českým státem a národem je nic nespojovalo. Dlouho jim nacionalismus nic neříkal. Když sem nacionalismus dorazil, byl to nacionalismus v německé podobě.
No. Co se tam dělo. Lidé měli ekonomické, kulturní, osobní a jiné vazby směrem na sever. Tedy do Ratiboře a hlouběji do Německa. Vyjížděli za prací rovněž hlouběji do Německa. Vše bylo orientováno na sever. Najednou tam vznikla umělá státní hranice. V českém vnitrozemí bylo sehnat práci velmi obtížné. Hospodářství na samotném Hlučínsku rovněž utrpělo změnou hranic.
Československo již v těch obcích, co byly připojeny v roce 1920. Předvedlo v roce 1921... Sčítání lidu, kdy lidem bylo znemožněno se přihlásit k německé národnosti, bylo jim to dodatečně přeškrtáno, za to dostali třeba i pokutu za "uvedení nepravdivého údaje." Německé školy byly na Hlučínsku (s výjimkou 2 obcí) uzavřeny. Byly nahrazeny českými, kde se stát pokoušel o vytvoření českého člověka. Rodiče byli přinuceni ty děti do těch českých škol posílat. V roce 1928 bylo 12 obcí z okresu Hlučín přeřazeno pod národnostně smíšený okres Opava, k okresu Hlučín bylo připojeno 5 ryze českých obcí z bývalého rakouského Slezska. Proč? Aby výsledky sčítání lidu tolik nekřičely s výsledky voleb. Aby nevypadalo zvláštně, že v oblasti, kde se volí německé strany, nejsou německé školy. Aby to tolik nekřičelo.
Bohužel komentáře jsou v tomto limitující. Ale mám o tom téměř celý blog.
Co se v období 1905-1929 odehrálo v obcích Píšť a Hať, když v roce 1905 se tam k moravské řeči hlásilo více než 95% obyvatel a v roce 1929 tam zvítězily ve volbách německé politické strany?
