Rajchlova starost o ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny

Pan poslanec odmítá stažení ruských jednotek z Ukrajiny. Že by to prý vyústilo v masakr ruskojazyčného obyvatelstva...

Nebuďme jako Rajchl a zkusme trochu přemýšlet.

Podívejme se na samotný Kyjev. Hlavní město, kde podle tohoto pána sídlí onen „genocidní režim.“

Tak. Oficiální statistika z roku 2001 - 82,2 % Ukrajinci, 13,1 % Rusové, 25 % obyvatel se přihlásilo k ruštině coby k mateřskému jazyku.

Jenže. Realita byla docela ještě zajímavější. Průzkum tehdy zjistil, že reálně rusky mluvilo doma 52 % obyvatel Kyjeva, 32 % mluvilo rusky i ukrajinsky či směsicí obojího, 14 % více ukrajinsky a jen 4,3 % obyvatel Kyjeva hovořilo čistě ukrajinsky. Ano. V tomto centru Oranžové revoluce a Euromajdanu.

Rok 2015. I Kyjev se postupně začal v nových poměrech měnit. 40 % Kyjevanů mluvilo oběma jazyky či směsicí obojího, 32 % rusky a už 27 % čistě ukrajinsky.

Situace se v neprospěch ruštiny a v naprostý prospěch ukrajinštiny překlopila kdy?

Ano po roce 2022, kdy Rusové předvedli pár masakrů v okolí Kyjeva (např. Buča), téměř obklíčili město, po stažení daleko od jeho hranic ho stále odstřelovali a odstřelují.

Ten neustálý teror, sirény, semtam nefunkční elektřina, topení, voda, semtam vraždění. Nejistota. Nevyspání se. Ta nejistota, že místa, co máte rád, již zítra nemusí existovat. Lidé, co máte rád, již zítra nemusí žít.

Až tehdy se ve městě přešlo čistě na ukrajinštinu či alespoň intenzivněji na ukrajinštinu (alespoň na veřejnosti, mnozí obyvatelé ale změnili svou řeč i doma).

Přesto, když jsem zde byl loni v únoru a v září, mnozí stále třeba říkali „spasiba,“ namísto „ďakuju.“

Rajchl by se mohl zamyslet nad tím, proč mnozí ruskojazyční obyvatelé se přihlásili k Ukrajincům či dokonce i rovnou k ukrajinskému jazyku v oficiálním sčítání.

Nebo i nad tím, proč tady ty jeho proruské strany v roce 2020 v místních volbách obdržely sotva 10 % hlasů.

Ono mluvit rusky či dokonce hlásit se k etnickým Rusům nemusí znamenat, že takovýto člověk zavrhuje prozápadní či proevropské strany, že je příznivcem Putinova Rusácka, ruského světa a eurasianismu (a že je proti dění po Majdanu). A že se nehlásí k Ukrajině. Není to vůbec pravda. Je to daleko složitější.

Rajchl by se mohl zamyslet nad tím, zda není zvláštní, že „režim,“ co má vraždit ruskojazyčné obyvatele, má sám své sídlo v takovémto městě.

A kdo že to nejvíce vraždí a ničí na jihu a východě Ukrajiny? Kdo tam terorizuje obyvatele?

Je to to samé jako by Hitler v roce 1938 pod záminkou ochrany německého obyvatelstva to celé od Aše až po Koblov rozflákal, srovnal se zemí, vylidnil, roztřískal, nechal ty lidi uprchnout dále do vnitrozemí a nahnal ty Němce do náručí ČSR.

A pak to tam místo těch sudetských Němců (a pruských Moravců) ty ruiny kolonizoval nějakými Němci z rajchu z německého vnitrozemí. Tak tupé to je.

Ty genocido, ty masakre, ty pseudoochrano Rajchle.

Pokud někdo udělal fakt něco silně intenzivního pro posílení ukrajinské identity i jazyka na jihu a východě Ukrajiny, tak to byl právě Putin a jeho invaze.

Tolik ruskojazyčných obyvatel přešlo k ukrajinštině. I mezi těmi obyvateli, co nadále hovoří rusky, narůstá nenávist k Rusku a posiluje ukrajinská identita. Doprovázená tím naprostým rozkladem proruského tábora a Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu...

Podívejme se už jen třeba na Charkov, na Oděsu, na neokupované části jihu a východu Ukrajiny, co Rus nedobyl a nedobil. Jaká tam je nálada, jaký tam je vývoj? Kvůli čemu? Kvůli komu?

Z mé loňské návštěvy jsem sepsal o dost delší článek.

Kéž by konečně dal Rusák pracky pryč od města, které já osobně mám tolik rád. Fotografie je moje. Stejně jako mé vzpomínky a myšlenky. A kéž by lidé jako Rajchl přestali mlet ty svoje nesmysly.

Ano, na fotografii je barokní stavba. V Rusku neznámý styl. Ten mají v Evropě, ne mezi mentálními potomky Zlaté hordy.

Zdroje dat: Odkaz (2001 oficiální sčítání), Odkaz (průzkum 2003), Odkaz (průzkum 2006), Odkaz (průzkum 2015), Odkaz (tentýž průzkum – článek v médiích) Odkaz (kyjevské místní volby 2020 – výsledky), Odkaz (jazyková situace shrnutá zde), Odkaz (a také zde)