Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

JH

Když už to vypadalo že přeci jenom vše bude zalité sluncem, přišla ČSR a hospodářské problémy, ztráta menšinových práv...... Drobná epizoda ve formě ww1, následovaná hospodářským rozvratem i v samotném německu, nestála za zmínku? a jakýá menšinová práva oproti předchozí existenci v německu byla ztracena,

1 0
možnosti
Foto

A59d94a59m 92F48i60l51á54k

29. 1. 2023 19:38

Jednoduché. Pro práci hlouběji v Německu bylo zapotřebí ovládat obstojně němčinu. Mít vzdělání v němčině. ČSR německé školy až na 2 obce z 38 zlikvidovala. Když rodiče posílali své děti do německých škol v Opavě či Ostravě, tak je stát protizákonně z těch škol ty děti vyhazoval. A do těch škol jim znemožňoval chodit.

Tam, kde měli Němci požadovaný podíl obyvatel pro menšinovou školu (zejména Hlučín a Kravaře) podle sčítání z roku 1921 -a to i sčítání pomocí popisných archů navzdory. Nebyly zřízeny německé školy. Menšinový zákon byl ignorován.

Nebylo možné se přihlásit k německé národnosti. Sčítání pomocí popisných archů, úřední přezkušování ze psané spisovné němčiny. No kdyby si prověřovali češtinu, dopadlo by to ještě hůře. Museli prokázat, že německy mluví i doma, v běžném styku. Většině to přeškrtali. A následně jim dali pokutu za "uvedení nepravdivého údaje." Přeškrtali to na moravskou. Když nebyli lidé schopni pokutu zaplatit, skončili na pár dní/týdnů ve vězení.

České školy samozřejmě tlačily český příběh, českou historii. Českou identitu. Navzdory toho, že ti lidé do té doby rozhodně součástí českého příběhu nebyli.

V roce 1928 bylo 12 obcí z hlučínského okresu přeřazeno do okresu Opava. 5 ryze českých obcí (před rokem 1918 součást Rakouska) bylo přeřazeno do okresu Hlučín. Aby tolik nebyly v rozporu výsledky parlamentních voleb s výsledky sčítání lidu. No těch 65 % pro Sudetoněmeckou stranu a dalších 8 % pro další německé strany (tedy 73,7 % pro německé strany) vs výsledek sčítání lidu, co tvrdil, že 7,5 % jsou Němci, zbytek Čechoslováci. V oblasti, kde jsou jen české školy. Tak řvát to nemohlo.

Kromě toho až do roku 1928 celá moc na Hlučínsku spadala pod Zvláštního komisaře pro Ratibořsko Šrámka, který mohl činit vše, co uznal za vhodné. Nemuselo to být v souladu se zákony (to opravdu v konečném důsledku nebylo). Např. hned v roce 1920 skončili němečtí starostové, byli zbavení funkcí atd. Šrámek měl až pravomoce jakéhosi lokálního diktátora.

0 0
možnosti
  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1839x
Zajímám se o historii, historickou architekturu a světové i politické dění. Baví mne cestování, poznávání a prozkoumávání měst. Taktéž se hrdě hlásím ke Slezsku - historickému území většiny mých předků. Bakalářské vzdělání jsem získal v dvouoboru Politologie a Mezinárodní vztahy na FSS MU v Brně. Jsem editorem několika facebookových stránek propagující slezskou a hlučínskou identitu. Matka slezsko-německého původu (3/4 předků z Hlučínska, 1/8 ze Sudet a 1/8 z Bohumínska a Těšínska, přičemž "neprajzská větev," avšak rovněž německá, se na Hlučínsko přistěhovala v roce 1926). Otec "Čech" (1/2 předků z Valašska, 1/4 z Francie a 1/4 z Haliče, Bohumínska a Těšínska).
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.