Uhranutí Platónem, tak nazývají někteří filozofové, dezinterpretaci a inspiraci Platónovy Ústavy, některými zhoubnými ideologiemi. Je možné takto nazvat i současnou situaci kolem Baracka Obamy, mohou se jeho možná dobře myšlené kroky stát druhým uhranutím?
Platón
Je tento afroamerický prezident opravdu synonymem pro přirovnání k určitému pohledu na Platóna a jeho Ústavu? Platón nastolil svými hypotézami, tedy spíše tezemi, určité základy pro chybné ideologicky zaměřené teorie později i do praxe převedené. Ekonomické kroky prezidenta Obamy, které následují další země a jsou také základem pro špatné pochopení situace, mohou být opravdu základem dalšího prohlubování praktik nejen větších intervencí do trhu.
Za prvé je třeba si říct, že jakkoliv se to zdá podivné, tak finanční krizi nezpůsobil trh, nýbrž státní zásahy do ekonomiky, resp. do trhu s realitami. Byly založeny společnosti, které skupovaly hypotéky a měly další výhody, které jim poskytl stát, díky těmto výhodám se mohly pustit do poskytování hypoték i méně splácení schopným dlužníkům, což zapříčinilo určitou bublinu, která musela prasknout. Tyto společnosti založil stát za vlády F. D. Roosevelta a dále v sedmdesátých letech. Tyto společnosti byly na přelomu 70. let privatizovány, ovšem tak hybridním způsobem, že jim zůstaly státní garance atd. Bylo by to na dlouho, kdybych to měl celé rozebrat, ale podstatou zůstává, že tyto společnosti zůstaly zvýhodněné na trhu a mohly neustále prohlubovat tento problém. Celkově by toto bylo na článek nebo více, ale jde o to, že jsem chtěl poukázat na nesmyslnost tvrzení, že za finanční krizi může trh a jen trh.
Vraťme se k panu Obamovy, který mě uvedl do rozpaků už, když jsem viděl některé z jeho předvolebních vystoupení. Bylo mu dáno velmi silné řečnické umění, bylo mu zřejmě dáno i sociální cítění a dalších spoustu věcí, kterých bych si vážil. Trochu mu ale ušlo, že pokud se stane prezidentem, tak se všechny jeho sliby stanou jeho slabinou v takovýchto dobách a ty sliby mu přinášejí obrovské břemeno. Bylo evidentní, že nikdy nemůže splnit vše, co nasliboval a byl by asi i prvním politikem, kterému se to povedlo, ale bylo zajímavé sledovat, s jakým přístupem přijde na svůj inaugurační projev, kdy už musel vystřízlivět.
Tento projev byl z mého pohledu, možná trošku jinak kulturně laděného člověka, než je běžný Američan, velmi melodramatický zabalený do hávu Aba Lincolna a vyzněl jako výzva pro americký lid: "Budete muset pracovat velmi tvrdě, svou hranici již neposouváme, čím dál tím více na západ, nyní jdeme proti proudu ekonomické krize, která nás může spláchnout jako tsunami, pokud nebudeme budovat a prát se s krizí za každou cenu a pokud ztratíme optimizmus. A k tomu nám dopomáhej Bůh. Amen." Nyní přeloženo do trochu reálnějšího jazyka: " Všichni se teď musíme chovat naprosto jinak, je zapotřebí stavět to, co jsme neplánovali, je nutné, aby stát nalil prostředky do ekonomiky a skoupil nelikvidní aktiva, je nezbytné, abyste Vy, lid Spojených Států Amerických, podpořili neefektivnost, kterou se chystáme zařadit na program."
Nic není černobílé a není jím ani inaugurační projev prezidenta Obamy, chtěl jsem, ale ukázat na to, že interpretace se mohou různit a mnou ad absurdum dotažená interpretace, je toho ukázkou. Samozřejmě že takovýto projev může nastartovat určité myšlenky i činy. Jenže stejně jako se dá říct, že Platón nastartoval určité myšlenky vedoucí k fundamentálnímu vzniku ideologií, jako byl Fašismus/Nacismus apod., tak se dá říct, že Obama přinese větší zásahy státu opět na světlo světa o něco více a dá jim lesk změny, kterou sám reprezentuje.
Chceme-li zachovat určitý růst ekonomiky a životní úrovně, tak musíme nahlas uvažovat o tom, jakým způsobem se vydáme, nesmíme sebou nechat cloumat různými mýty ani předsudky, či dokonce lobbisty různých kategorií. Ekonomický růst si ovšem ponechat musíme, pokud se nevydáme cestou změny hodnot, která není otázkou desetiletí a ani není v současné lidské přirozenosti. Krize by se neměla neustále prezentovat jako velký strašák pro lidstvo, nebo jako něco nového neobjeveného a nebezpečného z hlediska přístupu k našim životům.
Člověk by se měl každý den ptát, kam kráčí a proč tam kráčí. Neměl by však otáčet kormidlo na základě malého znejistění a obzvláště ne pokud nemá, či nechce použít ty správné informace. Uhrane nás nakonec Obama nebo krize sama?
