Pánové z ČSSD se samozřejmě brání, protože pravda bolí a také protože ztrácejí své euforické body v preferencích, jak je správně nazval Paroubek. Doufáme, že kopání do inteligentních a schopných lidí z této strany konečně přestane, ale ono to nemůže přestat, dokud se v této straně, resp. jejím vedení budou vyskytovat, v prvé řadě arogantní totalitně se chovající Paroubkovci a Rathovci a v druhé řadě hlupáci jako byl Stanislav Gross a nyní stále jsou Urban, Sobotka a jim podobní.
Paroubek si zvykl označovat většinu médií za provládní. Nedělám si iluze, že by byli všichni novináři bez vlivu politických stran, ale zase si nemyslím, že všechna média jsou pod vlivem vlády a slouží jim jako otroci moci. Takže pravděpodobně platí to, že téměř všechna média se shodují na tom, že ČSSD už zachází příliš daleko.
Kde je tedy ta mez slušnosti a kdo jí začal posouvat především v politice? To je otázka, na kterou by se měl pan Paroubek zaměřit. Jeho výroky o roku 1948 a podobné výplody pana Ratha jsou opravdu těžko tolerovatelné. Přesto se neváhají tito politici podivných manýrů neustále obhajovat. Například tím, že premiér Topolánek je hrubý a použil výroky .... Jenže je velmi těžké reagovat nastavenou tváří, pokud nejste buddhistický mnich.
Paroubek se rozepíše o tom, jak někdo překročil mez slušnosti, co kdyby se nám raději omluvil za své výroky a výroky svých podržtašků!!! Napsal zde článek naprosto o ničem, populistické bláboly mu totiž jdou od ruky a ČSSD je naprostou dílnou těchto lidmi v těžší situaci manipulujících výroků, programů a slibů. V poslední době opravdu tato strana překračuje mez slušnosti jedna radost, protože neváhá lhát v jednom kole o reálných důsledcích svých protikrizových opatření, neváhá ani lhát ve svém volebním programu a slibovat v něm něco, co naštěstí není jen v těchto gramlavých rukách a co nyní musí prosazovat, i přesto že je to nehospodárné, neetické a nezákonné.
Aby toho nebylo málo, tak si sestříhají záznam z kongresu ODS, do podle nich vtipné podoby, aby se měli v období krize čemu smát místo toho, aby se zamysleli nad svojí politikou a rétorikou. Populismus není zbraní proti krizi a strana ČSSD nadřazuje svůj úspěch ve volbách nebezpečným důsledkům jejich opatření. Co k tomu dodat, pokud existuje nějaká etika nebo mez slušnosti jednání, vystupování a odpovědnosti veřejných politických postav vůči občanům, tak jí překračuje právě Paroubkova ČSSD, nikoliv komentátoři.
Paroubkovo absolutistické chápání společnosti není pro mě udivující, určitě by byl rád za omezenou svobodu slova, ale takovou radost mu mi občané nedovolíme za žádných okolností. Pokud by navíc chtěli soudruzi z ČSSD pokračovat, mohl by jim také přijít otevřený dopis podobný tomu, který v pořadu Na stojáka přečetl pro KSČM Tomáš Matonoha.
