Jen malá reakce nebo snad korekce k článku pana Jiřího Kráma. Reaguji na tento článek proti-článkem, protože v diskuzi jsem se odezvy nedočkal.
Kritika je jedním ze základních fenoménů demokracie. Kritika je formou opozice. Omluvte nás blogery, že máme názor, který zde prezentujeme. Omluvte nás, že jsme tak troufalí a dovolíme si kritizovat i ty z vašeho pohledu nedotknutelné Obamy a Rompuye. Jsem-li Čechem, tedy členem pouze 10 milionového národa, který má své vlastní problémy, nemohu se vyjadřovat k dění například v EU, která z dost velké části rozhoduje o mých svobodách a mém blahobytu? Máme se podřídit názoru vrchních představitelů a vůdčích národů jen proto, že nejsme dost velcí? To není česká malost, kterou jste chtěl článkem zřejmě popsat. Je to náš způsob opozice, která v EU téměř chybí. Já se rád zaobírám konkrétními případy a je evidentní kam míříte svojí palbu, proto píšu zrovna o EU. Váš článek je příliš generalizující, příliš globalizující a hlavně je výplodem, který ukazuje na vaší malost ne na malost blogerů, o kterých mluvíte.
K tomu snad jen dodám, že taková opozice neexistuje jen na blogu idnes.cz, ale také například v EP, kde například kritiku prezentuje britská UKIP. Pardon, ale chcete vykonstruovat něco i o dalších lidech nespokojených se status quo EU nebo USA? Je velmi snadné říct, že jsme smějící se bestie, že si musíme uklidit na svém koberečku v prvé řadě. Velmi náročné pro Vás zastánce "většinových" názorů je reálně argumentačně zkritizovat, či vyvrátit na základě faktů naše kritiky. Viz váš příspěvek pod mým článkem, že já jsem pan Nikdo nikoliv Rompuy. Lenost a strach nezávisle myslet to je asi problém dost velké většiny lidí. Lenost hledat si informace sám nikoliv hltat mainstreamová média. Nekonzistentnost (rozbředlá myšlenková základna - žádné ideály - žádné morální hodnoty) to je velký problém některých lidí, kteří komentují veřejné dění. Kritika a pochybování jsou velmi zdravé věci, proto i vám děkuji, že jste nás zkritizoval a já se mohl nad věcí zamyslet.
