Martin Bursík za podpory šéfa agrární komory lhal v přímém přenosu, kydal opět hnůj na prezidenta svého národa a smál se argumentům ekonoma. Pokusím se ukázat, kde si Bursík upravuje statistiky, kde doslova lže a proč tato debata mohla být obsazena lépe.
O obsazení
V Otázkách se dnes, 16. 5. 2010, sešli k debatě o biopalivech zelený Bursík, šéf agrární komory Veleba, Ladislav Jakl z politického odboru Kanceláře prezidenta ČR a ekonomický analytik finanční skupiny FIO. To máme: Bursík politik, tudíž zájmová skupina, Veleba ze zájmové skupiny zemědělců, Jakl opět zájmová skupina, protože je příznivcem prezidenta Klause a jal se ho obhajovat v rozhodnutí o vetu zákona o navýšení přimíchávané složky biopaliv, a posledním členem debaty byl ekonom Josef Novotný, jediný člověk bez zájmů v dané oblasti, tedy můžeme říct nezávislý odborný pozorovatel. Problémem je, že ekonomům dnes zřejmě málokdo věří, takže větší kredibility se u Václava Moravce dostalo Bursíkovi a Velebovi, zatímco Jaklovi, protože je z jiné ideologické stáje, než by se panu V. M. (Věřejnému Mínění) líbilo, se dostalo akorát posměchu (zelená ideologie je zřejmě lepší než ta konzervativně liberální).
Celkem můžeme tedy uznat snahu přijít do studia s ekonomem. Jinak však debata postrádala odborníky, jak na dané téma, tak například na právní rámec, či historii ochrany zemědělského odvětví. Je zřejmé, že celé téma v otázkách vyčerpat nelze a je tudíž náročné sestavit debatu na podobné bázi jakou jsem naznačil.
Úprava statistik M. Bursíkem a p. Velebou
Kdysi jeden politik řekl, že nevyjde na veřejnost s žádnou statistikou, kterou si sám nezfalšuje. To platí od průzkumů veřejného mínění po statistiky týkající se biopaliv. Evropská unie (zájmová skupina) musela být dotlačena agenturou Reuters (nezávislá tisková agentura) k přiznání studie, která ukazuje na čtyřnásobné emise CO2 vzniklé používáním biopaliv. Tato studie bere v potaz i nepřímé emise. To znamená, že počítá i s náklady (emisními) na výrobu biosložky atd. Bere tedy v úvahu reálný rámec ovlivnění životního prostředí. Čistě z pohledu metodologa je tedy mnohem silněji vypovídající o dopadech případného využití biopaliv. To je k vyjádření, že studie se nějak interpretují, p. Veleby.
M. Bursík tvrdil, že biopaliva nezvyšují ceny potravin a že je to vše jen výmysl. Do určité doby tajná studie světové banky ukazuje, že biopaliva se na růstu celosvětových cen potravin o až 75% podílí větší měrou, než se myslelo. „(Studie, která ukazuje velký vliv biopaliv na cenu potravin, pozn. autora) Vychází z detailní analýzy mezinárodně uznávaného ekonoma Dona Mitchella. Jeho závěry jsou v drastickém rozporu s odhady z USA. Podle tvrzení americké vlády vedlo pěstování biopaliv ke zvýšení světových cen potravin o méně než tři procenta. Mitchellova studie je jedna z nejpodrobnějších, jež byly k této problematice dosud vypracovány.“ Existují tedy různé studie, každá tvrdí něco jiného, ale Mitchellova studie začíná nabírat na důvěryhodnosti díky své detailnosti a vědecké rigoróznosti. Další studie britské OXFAM tvrdí, že: „Následky jsou dramatické. Jen zvyšující se poptávka po biopalivech vehnala v uplynulých letech do bídy 30 milionů lidí, odhaduje OXFAM. Mnoho lidí, kteří už dříve vydávali za jídlo 50 až 80 procent svých příjmů, se nedokázalo vyrovnat se zdvojnásobením cen potravin, píše OXFAM.“(Týden, 2009)
Lže Martin Bursík, je nevědomý, nebo jen vypočítavý?
Zajisté se nabízí jediná a správná odpověď. Martin Bursík kroutí s daty a studiemi, jak se mu to hodí. Je členem strany, která prostě biopaliva a další „ekologické“ návrhy bude obhajovat za každou cenu, i když občas neví, co je to biomasa, nebo že existují i jiné studie než ty, které si zadali. Sekundující Veleba je zástupcem nepodporovanějšího sektoru ekonomik v EU a stěžuje si na nezájem politiků?
Publikováno také na serveru reformy.cz
