Doporučuji přidat hlubší pohled na morální vývoj, jeho stádia. Souvisí s tresty a mírou jejich nutnosti. Jinak karma za to, že mimo vlastní pocity a názory přinášíte i materiály (byť jejich výběr bude souviset s Vaším postojem)

Díky za hodnocení.

Výběr argumentů a zdrojů samozřejmě vždycky podporuje vlastní názor. Samozřejmě i citátů.

Ale snažím se nejen podávat svých tisíc argumentů, ale také klást otázky, přimět lidi k zamyšlení, rozproudit diskusi a získat další skutečné argumenty, ať už podporují kterou stranu chtějí. Dobré by bylo přimět lidi mluvit s dětmi o výchově - přiměřeně věku.

Mohl byste sepsat podrobný přehled morálního vývoje a jeho stádií (s odkazy na zdroje) a jejich souvislost s tresty, prosím?

Právě o tohle mi totiž článkem šlo. Vím toho hodně moc, ale nevím všechno. A uvědomuji si, kolik toho nevím.

V půlce jsem článek vzdal. Výchova dětí je dovednost jako je třeba žehlení. Hory zákazů nikomu k lepšímu rodičovství nepomohou. Je třeba shoda na věcech, které už jsou opravdu nepřijatelné. Ale občasné plácnutí po zadku, jako fakt? Máme lidi, co děti zavírají na dny do skříně, lámou jim kosti, znásilňují je, uřezávají jim genitálie nebo je posílají místo školy krást.

"Pojďme místo křiku "tělesné tresty poškozují dítě" prozkoumat, jak moc tresty, a hlavně hrozbu trestu, ve výchově potřebujeme."

Jednak spíše křičí ti, kdo se nového zákona bojí, jednak tato vaše věta mi připadá jako snaha odvést pozornost od faktu, že tělesné tresty opravdu děti poškozují.

A dítě opravdu nechápe, proč mu rodič působí bolest - další váš omyl

Srovnání se zloději v obchoďáku je demagogické - nikdo zloděje nebije, nanejvýš jsou omezeni na svobodě - obdoba přijatelného trestu pro dítě

Podsouváte myšlenku, že sice lidé nepoužívají tresty fyzické, ale tím více týrají děti psychicky - další vaše manipulace

Váš názor - nutno dítě plácnout, když do nás stále šťouchá, protože kdyby šťouchlo do psa, tak ho přece také kousne - čítanková manipulace

Další ukázková demagogie - absence fyzických trestů = rezignovaná výchova = gangy

Následuje opět demagogie - až někdo ty spratky zmydlí, budou rodiče řvát, že někdo broučínkům ubližuje

Dál je to nejspíš v podobném duchu, takže už nestojí za to pokračovat ve čtení...

"Podsouváte myšlenku, že sice lidé nepoužívají tresty fyzické, ale tím více týrají děti psychicky - další vaše manipulace"

Kvůli své mamince s těžkou depresí a potom i krutou panikou jsem v několika skupinách o psychologii, panice a úzkosti. Měl byste vidět, jak moc rodiče svým dětem psychicky ubližují a z čeho všeho mají traumata. Netvrdím, že traumata z psychických trestů má většina populace, ale mezi lidmi s psychickými problémy je jich hodně. Stejně tak ale nemá trauma z tělesných trestů většina populace.

Hledám argumenty, příklady, možnosti řešení. Dobře, napište mi nějaké konkrétní argumenty - postupy výchovy platné pro ty děti, na které obecně používané vysvětlování a pozitivní motivace nefungují. Jestli jste objevil nějaké nové neznámé.

Zatím máte zkušenost s tříletým synem a vážně uznávám, že jste tělesné tresty nepotřeboval a je dost možné, že je nikdy potřebovat nebudete. V tom se s Vámi nehádám. A vážně chci, aby jich bylo ve společnosti potřeba co nejmíň. A také aby bylo co nejmíň fyzického i psychického týrání.

S mými dcerami jsme teď při jejich dospělém rozboru mé výchovy dospěly k závěru, že na ně neexistoval jiný způsob, jak je k úklidu přimět, než výjimečný tělesný trest. Všechny ostatní motivace - pozitivni i tresty, by byly NEÚČINNÉ nebo DALEKO VÍC FRUSTRUJÍCÍ než výjimečné naplácání. Narušilo by to naše vztahy daleko víc.

Tak mi poraďte, jaké výchovné postupy jsem na ně měla použít, aby zabraly.

Proto tady tuhle diskusi vedu. Aby se rozproudila. Aby se rodiče používající tělesné tresty zamysleli. Aby s dětmi komunikovali. Třeba se mi podaří aspoň v některých rodičích vzbudit zájem o lepší výchovu, třeba to pár dětí zachrání - některé před traumaty z fyzických trestů, jiné z psychických.

I to by byl dobrý výsledek, nemyslíte?

Já už mám děti vychované a věřím, že svoje děti budou vychovávat dobře. Jsou rozumné, hodné a o výchově a vztazích mezi lidmi hodně přemýšlejí. Tohle je můj cíl i pro ostatní lidi. Takže kvůli svým dětem to nepíšu.

Ještě dodatek, doporučuji k přečtení blog Ladislava Jílka "Lukáš, Jitka a Irena", je hned nad Vámi

Zdravím Vás, v minulé diskusi jsem Vám předestřel otázku manželství. K dnešnímu článku Vám sdělím toto:

Kapitolu "Nedokonalí rodiče – závěr" přesuňte na úplný začátek a pro pořádek, za "rodiče" předpokládejte otce a matku, žijící z vlastního přesvědčení a dobrovolně ve "svazku", uznávaného společností, jako nejlepší prostředí pro výchovu dětí (nové, budoucí generace), tj. v rodině založené "manželstvím".

S tím nutně souvisí i výchova dětí a otázka rozlučitelnosti tohoto svazku (vztahu), tj. rozvodu manželství.

Jak chcete vychovávat děti v rozvedených manželstvích? Dítě nemůže vychovávat jeden z rodičů, k tomu je zapotřebí obou rodičů žijících společně, v rodině. Jenom tak můžete vychovat nové budoucí rodiče, a to pouze na vlastním příkladu.

Já Vám, pane Vogle, podepíšu, že dobré manželství je pro výchovu dětí ideální.

Jen nejde vždycky zařídit, stejně jako nejde vždycky zařídit dobrá výchova. My lidi nejsme dokonalí a cloumají s námi emoce, nepochopení a podobně. Ale musíme se snažit a pomáhat v tom i ostatním.

Blog Ladislava Jílka "Lukáš, Jitka a Irena" hodně dobře vystihuje, jak máme rozdílné postoje a názory, jak snadno to může drhnout a jak se to leckdy dá rozumem vyřešit. A je i z mého pohledu i trochu smutný.

Bohužel ne všichni lidi jsou rozumní, ne všichni dokážou přemýšlet tak, aby vztahy urovnali.

Je to hodně o komunikaci a vnímání toho druhého.

Je dobře, že se snažíte společnost zlepšit. A máte pravdu, že zamyslet se nad vztahy rodičů je při výchově je také důležitou součástí.

Na otázku proč je taková výchova (a sama jste dodala 80% ve světě) jednoduchá odpověď:

Netrpělivost. Každý chce všechno hned, bez ohledu na to, jde - li o rozmazlené dítě, nebo rodiče, který chce mít hned vychované dítě.

Bohužel nikdo v minulém článku neodpověděl na můj ilustrační příklad aktivisty přilepeného k silnici, kde panuje drtivý veřejný názor, že si zasluhují fyzický trest. Takže se mohu domnívat, že "tiše" souhlasí i odpůrci fyzických trestů.

Omlouvám se, že jsem neodpověděla. Snažila jsem se sledovat diskusi, ale pak už jsem se ponořila do odpovědí a do dalšího průzkumu a nějak jsem to nestíhala.

Netrpělivost? Když něco opakujete padesátkrát, stokrát? Samozřejmě že je tam netrpělivost.

A máte pravdu, že část rodičů si tak šetří čas a úsilí.

Třeba s oblékáním jsem byla trpělivá na sto procent, a že to trvalo, znáte přemýšlivé děti. Nikdy jsem je neplácla ani na ně nekřičela, abych to urychlila. Jenom popoháněla.

Co se týká úklidu, taky jsem toho vydržela fakt hodně. Jenže jak říkám, je to i o tom vůbec to dítě k něčemu konkrétnímu potřebnému přimět, ne jen ho přimět rychle.

Lišíme se od zvířat inteligencí, ale i cílem a trváním výchovy. Ve skutečnosti nic z výchovy není úplně jednoduché a žádný názor není univerzální.

Aktivista přilepený k silnici si podle mě zaslouží to odlepování, protože se přilepil pitomým způsobem a sám si to odlepování zavinil.

Blokování silnice ho sice zviditelní, ale spíš lidi naštve než aby je přimělo postavit se na jeho stranu, že jo? Takže sice se o tom mluví, ale ne tím způsobem, jaký by si představoval a jakého chce docílit. Tak to z mého pohledu není úplně dobrý nápad.

Ale trestat ho fyzicky? Pokud způsobí škody (i jenom ten odlepovací zásah stojí peníze, o zdržení v dopravě nemluvě), měl by je nahradit a nějak si to odpykat.

A odpůrci tělesných trestů nejspíš neodpověděli, protože nečtou vždycky všechny příspěvky. A vyjadřují se k těm, které je nejvíc popuzují.