Na vesnici u babičky byla hospoda u Šenkýřů, také jsme občas doběhli s bráchou se džbánkem, ale maminka to nerada viděla. Tenkrát mi pivo nechutnalo, bylo moc hořké, žádné upíjení...

Na holky je často hořký... Díky za vzpomínky

Lidi, dokud máme na co vzpomínat, a taky si vzpomeneme, musíme využívat

Ahoj Horste. Máš recht

Filipe, pivo byla láska na první ochutnání (podle tety jsem dojížděl sklínky ve třech letech) a se džbánkem jsem později chodil často a rád. Dámské intimní partie mi učarovaly až mnohem později, ale tam to pivo taky hrálo výraznou roli. Takříkajíc na kuráž.

Davide díky... a o očarování ženami tak nějak jako celkem, čtu u Tebe rád

Tří nebyl plný, ale čtvrté se nevešlo celé... Tak jsme chodili do Sokolovny pro ty tři a občas si bez dovolení přikoupili nanuky. Vždycky to prasklo.

Díky za nákuk...

Pamatuji to, jako by to bylo včera :). Taky jsem lítal pro pivko a po ceste zpět tajně upijel. To jsou tak krásně vzpomínky... Dnes už je děti nezažiji. Pamatuji ještě krásně táboráky u nás za humny a zimni zabiječky u nás na dvorku na statku, kde jsme měli hospodářství a lítání s vysluzkou po sousedech. Vždy jsme dostali nějakou kačku od cesty... Krásná to doba...

Jo, táboráky, špekáčky.. dětství

Už se to nikdy nevrátí, pořád nevím, jetli je to škoda, či ne. Karma, Filipe

Díky... a myslím, že vše má svůj čas. Jednou je tak akorát, aby kouzlo nepominulo a šlo dál

Chození pro pivo.

Vyfasoval jsem tašku a v ní 4 nebo 5 lahví a kráčel přes půlku vsi do místního pohostinství, kde mi paní Grygarová tyto láhve vyměnila za odpovídající počet plných lahváčů nejobyčejnější přerovské desítky (později pod názvem Zubr).

To, že je mi 8, popř. 9, 10 nebo 11, nikdo neřešil. Na kontrolování občanek se nehrálo.

Džbánek přišel později a byl na 5 piv. O tom když tak až někdy jindy.

Díky a budu se těšit

Hezký večer

Nápodobně