Pamatuji mého dědečka (zemřel v roce 1969), který mi vyprávěl o příchodu Rudé armády do Ostravy Vítkovic. Nadšení obyvatel z osvobození trvalo přesně jeden den, kdy za prvosledovými jednotkami (kde byli velmi slušní vojáci), vtrhla do města zběř. Co mělo sukni, bylo znásilněno, hodinky byly obyvatelům ihned odebrány ("davaj časy" pamatoval i děda chronický neruštinář). Brala se jízdní kola atd.

Stav se zklidnil až asi po týdnu, kdy přijely i další jednotky, které tyto druhosledové "vojáky" zase bez milosti střílely.

Ach jo.

Je mi líto, ale moje matka, která tehdy jako 16 letá v Ostravě-Přívozu žila, mi nikdy nic takového nevykládala. Ani její dvě sestry. To, že ti Malinovského druhosledoví vojáci ze střední Asie neměli zrovna to nejnenobleslejší zvyklosti, tak ano. Naopak mi vykládala, jak ruská komisařka zastřelila přímo před očima toho okradeného kvůli hodinkám jednoho vojáčka. Ten dotyčný prý tvrdil, že kdyby to byl býval věděl, tak by si na něj nešel stěžovat.

já zase slyšel od své babičky daleko horší zkušenosti s nacisty, mohu vám říct, že váš příběh je smutný, její zkušenost s němci otřesná

obvykle se jinak chová armáda k osvobozeným a jinak k poraženým.

Ve skutečnosti tyto sovětské odvozy zařízení atd. svědčí o jediném, že Sověti hned po válce neplánovali, že tu budou muset zůstat trčet. Kromě jiného samozřejmě.

"odvozy" - i tak se dá nahradit slovo "krádež"