Muzeme intelektualne rozumbradovat zleva, zprava, shora, odspodu. Muzeme rozumbradovat nad podobou mutace. Podstatou zustava, kdy se s ni prichazi a kdo s ni prichazi..

A Váš dojem pane Dvořáku? I bez toho jsou některé věci nebezpečné podle mě samy o sobě...proto to vnímám jako tenký led a proto se společnost na tom štípla, že to polovina vnímá tak a polovina jinak (také nemám ráda cenzuru a je to zajímavá situace).

Jak včera řekl p. Joch v ČT. Nejhorší je, že dotujeme to, aby nás někdo urážel. Nechceme-li zavést cenzuru a udržet svobodu slova, je třeba strpět vše, co je v mezích zákona, ale rozhodně to finančně nepodporovat. Takhle jsme opravdu za voli.

za voly

Výborný článek, který přesně popsal chování herců, ale i protestujících. Tedy jsme na zásadní křižovatce ve které se buď vydáme cestou demokratickým hlasováním schválených zákonů, nebo to všechno zboříme.

Nikdo z diskutérů není schopen mi odpovědět na příspěvek, ve kterém bych chtěl vidět "kladivo na čarodějnice", kde by herce upálili a "křišťálová noc", kde by herce zastřelili a jejich děti umlátili o vagony do pracovních táborů.

Morbidita netkví v mém příspěvku, ale v následné budoucnosti, pokud bychom se na křižovatce vydali druhou cestou, protože bychom zcela vážně začali akceptovat Knížákův výrok ( a nejen jeho) "umění žádné hranice nemá".

Jenže ta hranice byla dána státem a jeho voliči, kteří tu hranici stanovili zastupitelskou demokracií.

Já jsem rád že ta hra proběhla, protože konečně nastartovala občanskou reakci. Také stojí za poznámku, že se proti téhle občanské neposlušnosti nejvíc brání a nejvíc řvou ti, kteří kritizují praktiky v Rusku.

Pane Svobodo, děkuji moc za komentář, je vidět, že vnímáte problém také jako křižovatku a jako "výbuch toho shnilého ve státě dánském", co doutnalo. Teď to můžeme vidět. Problém je ale i v rámci samotné demokracie. Demokracie vydržela vždy krátce, protože když volí celá společnost, pak třicet procent nezorientované části společnosti má šanci....historie se pořád opakuje. Řecko, Evropa...Německo po válce je zázrak, Anglie v rámci aristrokratického královského rodu je zase jiný případ, ale i Německo se začíná potýkat s vnitřními politickými tlaky, které mají důsledky např. i pro Dublin IV....

Jenže: podstata byla ničena jiným než katolickým výkladem církve (u nás - v Rusku či Arménii to bylo naopak), byla ničena civilními sňatky, poté možnými rozvody, dnes 50% porodností nesezdaných, byla ničena nejprve polonahotou (jsem pamětníkem toho, co se dělo při objevení bikin a pánského protějšku adamek), pak veřejnou nahotou, pornografií i vulgaritou hlav států; v očích mnoha je ničena popíráním rozdílnosti pohlaví.

Tedy - ničena byla podle mínění těch, kdož se cítili být jedinými oprávněnými posuzovat, čím je ničena podstata naší kultury. Kdyby zvítězilo mínění oněch zastánců "podstaty", neexistovala by svoboda (ne)vyznání, ženy by chodili v dlouhých sukních a bály se obnažit kotníček, těžko bychom jezdili k moři se koupat a slunit, ženy by zůstaly v kuchyni a do restaurace by stále "slušná" žena sama nevstoupila.

Ne, nehájím brněnské představení. Neviděl jsem ho, nevím tedy jaké poselství neslo a v jaké souvislosti byly uvedené scény inscenovány.

Jen se děsím všech vykladačů, co je správné a co nás ohrožuje.

PS: Víte, kolik autorů by napsalo v šedesátých letech obdobné články (pokud by byl internet a nebyla cenzura) o inscenaci hanobící dělnickou třídu, KSČ či možná jen pětiletku? Stejně důvodných.

Pane Hrubý, děkuji i za Váš podnět. To je právě ta druhá stránka. Podstatou nejen křesťanství je právě ta svoboda. Proto na jednu stranu mě mrazí, co jsme ochotni v rámci svobody vyzkoušet a na druhou stranu pokud to potřebujeme jako lidstvo i jednotlivci v rámci kosmické hry Stvoření, tak to prostě potřebujeme. Proto nemám ambice to řešit mocensky, ale zkušenostně: Povídat si o tom s vámi zde, s blízkými, ve škole s dětmi...jak to vnímají, zda je pro ně něco v životě důležité, kde potřebují jít na hranu a co jim ta hrana dává, jak se pak promění, co je smyslem života...co je hra forem a co stojí za tím...co je pojem vědomí, poznání a hlavně lásky...

Můžeme diskutovat na téma, co je umění a co již není umění. Nicméně mohu říct, že tohle umění je proti mému vkusu. Takže ano,,,ale bez Grandů a za svoje...