Když mi švagrová říkala, že Lucka byla na světě hned, že jí sestřička jen 2x skočila na břicho, udělalo se mi špatně. Mohla je obě zabít. Je to už léta zakázaný postup. Přesto ho v roce 1997 použila. Kdo ví z jakého důvodu, možná porod byl příliš pomalý maminka podle ní nespolupracovala, netlačila tak jak si představovala, nebo kdo ví co. A to byl u porodu tatínek, který věděl kulový. Kdyby věděl, asi by tomu zabránil.

Možná to byl běžný postup oné sestřičky. Nebudu někomu takovému říkat porodní asistentka, protože tohle jsou středověké praktiky. Doufám, že dnes se to už opravdu nedělá.

u nas podordnik lezel na brise a tlacil dite ven  - rok 1999, Apolinar. Duvodem bylo, ze nevedel, co ma delat jineho, protoze hlavicka byla venku a telicko ne a ne jit ven.

A to si vemte ten brutalni pripad, kdy porodnik dokonce utrhnul hlavicku.

Nenávisti? Já tedy nevím, ve svém okolí mám sám hodně "odpůrců" domácích porodů a sám jím jsem, ale nenávist tedy necítíme nikdo. Nepochopení, často ťukání na čelo, to ano, ale nenávist? Ne. V případě domácích porodů jde podle mě prostě a jenom o to, že část populace (včetně mě) prostě neumí pochopit některé "argumenty" fanynek domácích porodů, kterými zdůvodňují objektivní zhoršení šance na překonání skutečně kritických situací, které při porodu nebo těsně po něm mohou nastat. A roli v tom nehraje ani pravděpodobnost, zda k něčemu takovému dojde, ani případné excesy jak na straně porodních asistentek nebo porodníků v porodnicích, ani pohled žena / muž. Prostě a jednoduše, pokud někdo vymění jistotu maximálně možného profesionálního zásahu v případě ohrožení života novorozence nebo matky za pohodlí domova, atmosféru a prožitek, je pro mě blázen. A klidně mě za to ukamenujte. Pojďme se v klidu bavit o tom, jestli u bezproblémově vedených porodů a zdravých novorozenců musí být matka držena tři dny v porodnici, pojďme řešit "humanizaci" toho prostředí (hodně se to zlepšilo a voleb a možností je dnes až až), pojďme řešit klidně i vznik porodních domů, které matkám s podobnými požadavky splní jejich představy, ale zároveň splní požadavky společnosti, která ať chcete nebo ne je na případných problémech nikoli málo zainteresována, řešit prostě můžeme leccos. Ale nikdy se v tom neztratí ten směšný nepoměr v důležitosti mezi připraveností k záchraně životů pro případ problémů a pohodlím, pocitem, prožitkem a lehkovážným předpokladem, že zrovna mě se tohle nebo tamto nemůže přihodit.

Pane Béreš, prosím, kolik máte dětí?

Já jsem si žádné NENÁVISTI vůči ženám, které chtějí rodit doma nebo tak již porodily nevšiml. 

Kritika směřujte většinou otázce bezpečnosti domácích porodů jako takových a dále k metodám propagátorek domácích porodů, které jsou často velmi manipulativní. Silně manipulativní je už samotný nadpis tohoto článku.

Přesně tak. Někdo se mnou nesouhlasí, tudíž ho emotivně napadnu.

Porodnictví je především dobrý kšeft. A na ten si nikdo sáhnout nedá:-/

porody doma určitě (v nemocnici platí pojišťovny, doma klient)

Berte to tak, ze mama pohazujici novorozencem pred tlamou krokodyla taky nebude nijak obdivovana. Domarodicky s jeho zivotem a zdavim hazadruji podobne.

U porodu svého syna jsem byl 14 hodin a byl jsem sakra rád že jsme v té porodnici se vším jejím personálem a zkušeným primářem. Žádnou nenávistí k ženám co chtějí doma rodit netrpím a myslím že nikdo jiný, ten název je silně zavádějící. Trpím jen obavami o nenarozené děti, kterým se nedostane té maximální možné péče, kterou jim poskytne pouze vybavná nemocniční porodnice.

Já bych neměl proti domácím porodům zhola nic, kdyby ovšem rodičky podepsaly revers, že v případě komplikací a nutnosti převozu do nemocnice, uhradí veškeré s tím spojené náklady.

Ony asi náklady na převoz do nemocnice nebudou tou rozhodující položkou.

Podstatnější je převzít plnou zodpovědnost za případné následky a zaručit, že v případě (věřím, že ojedinělém) vážných zdravotních komplikací matky nebo dítěte nebude snaha svalit vinu na záchrannou službu nebo nemocnici.

Nenávist? To bych neřekla.

Nicméně jak se do lesa volá, tak se z něj obvykle ozývá 

(neboli: "jak vy k my, tak my k vy")

Opravdu nechápu, proč se pobyt v porodnici tak řeší.Ty tři dny nejsou takový problém a myslím, že vyměnit svou pohodu a dobrý pocit za  -  byť jen minimální  - riziko náhlých komplikací a následným prodlením s dojezdem záchranky, nestojí za to. Někdy mi přijde, že ženy proklamující domácí porody, jakoby si zakládaly na své vlastní výlučnosti. Nenávist vůči nim? Ne. Zase tolik je neřeším...Když už, tak bych se přikláněla k ambulantním porodům, ale osobně jsem byla celkem ráda u všech dětí za ty dny v porodnici. Měla jsem možnost se ze všeho krapet vzpamatovat a trochu se naspat do foroty, páč už jsem věděla, co mě čeká...Dokonce mi pobyt nezkalila tolik probíraná nemocniční strava, nebo špatná nálada sestry...Prostě jsem měla čerstvé, zdravé mimino a to ostatní bylo podružné.

Moc hezky jste to napsala,do písmene s vámi souhlasím.