Skvele tema, dobry clanek. Karma.

Svoboda slova musí být téměř absolutní. Jediným omezujícím faktorem může být lživá pomluva dotýkající se občanské cti. Ovšem zdůrazňuji to "lživá", čili jen vědomá ne-pravda obsažená ve výroku může být důvodem, že ten,kdo cítí být výrokem poškozený, se může soudně bránit. Nic lživeho výrok neobsahoval.

Stejně nelze usuzovat s úvahy autora výroku, ze určitý čin provedený příslušníkem problematického etnika, bude mít nějaké následky pro toto etnikum jako celek, tedy ze by tímto výrokem autor někoho podněcoval k nenávisti k tomuto etniku. Byla to totiž jen subjektivní úvaha o příčině a následku, která musí být pod ochranou svobody slova.

Nevím  jak soud odůvodnil svůj rozsudek, ale pochybuji, ze by v něm nebylo něco v rozporu s ústavním výkladem svobody slova. Jestliže soud považuje úvahu autora stane se něco " a pak bude mazec" za podněcování k nenávisti k rase,či etnické skupině ,uvažuje naprosto scestně a neměl by byt problém u odvolacího soudu uspět.

Tak nevím, zda můj příspěvek nebude tč. V trestním zákonem je v § 365 a §365 něco o schvalování trestných činů nebo nadržování. Pan Chaloupka něco konstatoval. Ve své podstatě řekl, že se někdo se dopouští trestného činu a je mu tolerován.  Pokud soud však p. Chaloupkovi, že ten, kdo je tolerován, se žádného trestného činu nedopustil a nedopouští, tak by měl být p. Chaloupka obviněn z trestného činu pomluvy (§184). V případě, že výrok byl pravdivý a dotyčný se dopustil trestných činů, tak by soudce měl být obviněn podle §§ 365 a 366, protože svým rozhodnutím schvaluje trestné a činy a ze své funkce pachateli ještě z moci úřední nadržuje. Obvinit z toho však soudce v našem Absurdistánu není možné.  Osobně se domnívám, že pokud p. Chaloupka to činil ve sněmovně, tak tady na to má precedens T(lu)choř a spol., kde byl konstatován trestný čin, ale protože to bylo učiněno ve sněmovně, tak se  něj vztahovala imunita. Osobně se domnívám, že jak u p. Chaloupky, tak i Tluchoře a spol. k tč nedošlo. U ODSáků  to bylo jen odhalení jejich  morálky.

Ano, budou. Ti různí Peršinnskí nebo Kostlánové... budou.

Budou. Ale jak se tak na vás dívám, musíte to přece pamatovat, už to tu jednou bylo.

Takže žádná velká změna se nekoná.

Pane Kříži, jako obvykle za jedna a k tomu několik hvězdiček, ani bílých ani červených.

Tak toto už je realitou dávno. Zpěvák skupony Imperius byl odsouzen na dva roky natvrdo za dvě slova v písničce (white power když on tvrdil že je to write power a má špatnou anglickou výslovnost) a jedna holka dostala kriminál také natvrdo za výrok vytetovaný na zádech který zněl "mou ctí je věrnost" neb toto měli esesáci na opasku. Socializmus jsem ve svých padesáti letech zažil a dobře si jej pamatuji a dovoluji si tvrdit, že svoboda slova je dnes u nás horší než byla v 70tých a 80tých letech 20tého století. O letech padesátých a o nacistické okupaci se nevyjadřuji, neb ty jsem nezažil. Ale konec socializmu jsem zažil a pamatuji například skupinu, která zpívala před stovkami studentů přírodovědy na brigádě o svém zájezdu do Rakouska a Německa písničku s názvem "Jednadvacet dnů jsme byli svobodní" a nikdo je za to nezavřel. Jistě, Hudka a jiní písničkáři museli často dvojsmysly vysvětlovat na policii, ale dneska by je i za menší dovjsmysly o cikánech zavřeli bez diskuse do kriminálu na pár let.

Režimu, ve kterém žijeme se sice musí říkat demokracie, ale od demokracie má hodně daleko. Protože bez svobody slova demokracie není a být nemůže a svoboda slova u nás není. A svoboda slova je tehdy a pouze tehdy, když každý může svůj názor vyjádřit bez rizika postihu. Pokud nadefinujeme, co se tvrdit nesmí a za co jsou trestní postihy, tak to není omezená svoboda slova (z principu nesmysl jako suchá voda) ale čistá totalita. A v té žijeme.

Ještě to doplním. Nejúžasnější je rozsudek nad ženami z RWU. Trestných činů se dopustili tím, že se zúčastnili řádně nahlášené demonstrace za svobodu slova a uspořádali Mikulášskou besídku pro děti. Nedělám si legraci. Přišlo mi to tak absurdní a nemožné, že jsem si nechal ten rozsudek ověřit na soudě a je to pravda a žádný podvrh. Dovolím si referovat na rozsudek obvodního soudu pro Prahu 2 samosoudkyně Judr Daniela Reifová 21.10.2013 sp. zn. 6 T 136/2013.