Mateřštinu przní hlavně fakt, že "do novin" dnes píše každý, kdo má do řiti otvor. Ač jsem měl načtenou spoustu knih a díky tomu neměl z pravopisu nic než jedničky, teď už se občas musím zamyslet jak se to které slovo píše, protože jsem jej tolikrát viděl špatně napsané a slyšel špatně vyslovené, že se mi proti mé vůli vrylo do paměti

Anglicismy beru jako důkaz, že se svět pomalu ale jistě ubírá k jednomu univerzálnímu jazyku, což ovšem značně brzdí někteří rétoři svými afrikanismy.

Karma karmovitá, vidím to také tak nějak. Teda hůř. Vím, jsem protivný dědek. Vadí mi  zdrobněliny, které zní falešně a přehnaně. Anglicismy, kde existuje české slovo. Absolutní peklo je pak anglicismus zdrobnělý na druhou, anglická větná stavba, špatné členy, hovorová řeč v  tisku... Ono by se třeba dalo najít i slovo na brainstorming, ale to by se musel zapojit onen mozek a navíc anglicky to zní víc světácky, takže oni pošlou mejlíkem sívíčko, brejnstormují, choděj na mítingy a neberou bulšity. Lidé sice kupují knihy, ale úroveň knih klesá, dneska je k dostání víc braků než dřív a to počítám i komunistickou propagandu, mnohdy vidím x chyb, jazyková korektura je asi buržoazní přežitek a to nemluvím o překladech z cizích jazyků. Jak z toho ven? Politici, média neužívají spisovnou češtinu, natož běžnou češtinu, ve školách se neklade důraz na znalosti češtiny jako dřív, spousta mladých dnes dělá chyby, které dělali dříve jen čtyřkaři, sice čtou, ale čtou brak a píší brakově, takže není divu, že se ani nejsou schopni naučit cizí jazyk, protože kdo pořádně nezná jazyk mateřský, moc se nemá šanci naučit cizí. Tolik let po revoluci a pořád stejná Czenglish, která dekoruje kdejakou omladinu. Mějte hezký den, můžu se vás zeptat na otázku, měl dobrý landing, kouč zajistil mužstvu nové dresy (kam se podělo slovo trenér?). Štve mne užívání vět jako Naštvala mi. Mi? Všechny ty topy, outfity, wellnessy, cereálie, drinky, medikamenty, ejčáristé atd. Dneska lidé víc užívají anglicismy, připadají si světácky, ale jen przní češtinu, angličtinu většinou pořádně ani neumí. Jistě, jazyk je věc živá, vyvíjí se, ale zatímco s němčinou jsme byli víc historicky spjati, angličtina je v češtině z velké části umělá. Co se týče počítačového světa, uznávám, že je mnohdy těžké najít české slovo, ale jinak je angličtina uměle přidávaná, dává se tam, kde jsou česká slova již dávno zažitá. Češi žijící v Česku myslící v češtině a užívající cizí slova? Předstírají a jsou líní myslet.

Teda, Karle, koukám že jsem se Vám trefila do tématu! Dnes jste se tedy rozepsal, že by to dalo skoro na samostatný blog. Děkuji za odborné doplnění a přeji Vám příjemný den! 

Dobře ty.... Zvýrazněné " MI " byl určitě vzkaz pro mně, a tajně doufám, že i předposlední odstavec  se tak trochu týkal mne...

Nejen pro vás asi, vidím to dost často. Nechápu to.

Pamatuji si "projevy" našich soudruhů s jejich "demogracií", Novotného "zemedělce" atd. U nich to bylo více méně očekávané, neboť úroveň jejich mateřštiny odpovídala jejich inteligenci.

Jedním z největších prznitelů naší řeči je pan Štěch, předseda Senátu. V jeho projevech lze nalézt gramatické chyby snad v každé větě. 

"O tempora, o mores !"

Naši mateřštinu przní hlavně hlasatelé v televizi

Nezbývá mi, než smutně souhlasit. Ne, že by snad moderátoři češtinu prznili nejvíce či nejhůře, ale jejich prznění má krutý dopad na posluchače, kteří vinou toho nabudou dojmu, že "když tak mluví v televizi, tak to je správně".

přihodím taky jeden příklad, kterej mě osobně vytáčí:

dřív se jako výraz pochvaly či ocenění někoho za nějakou povedenou akci (třeba sportovní, pěveckej či jinej výkon) říkalo/psalo "seš dobrej!"

dneska, kdovíproč a odkud se to vzalo, hodně lidí na dotyčnýho volá či do komentů připíše "dobře ty!" - je to hnusný, nelíbí se mi to, mám podzření, jestli to náhodou zase není nějaký přejímání z angličtiny (kterou neovládám, tak nevím)

taky mi to přijde jako mluva "massa bob"

Darovali mi knihu od jednoho místního občana, který sepsal příhody a pověsti z okolí našeho města. Otevřel jsem knihu, objevil hrubku a zase ji odložil. Literární dílo pro mne ztratilo přitažlivost.

Vy aspoň otevřete knihu a vidíte hrubku. Mé dítko otevře knihu, tu hrubku nevidí, ale automaticky si ji ukládá do paměti jako správný tvar...

Pěkný článek, souhlas.

V tomto Vašem článku jsem si všiml pouze jedné jazykové nelogičnosti, dle mne je to chyba: "o novinových článcích snad raději ani nemluvím". Použití slova "snad" v této větě není logické a dle mne je to chyba. Prostě: "o novinových článcích raději ani nemluvím". I když i to je nelogické, ale takový už je, v tomto případě český, jazyk.  Píšete o něčem a píšete, že o tom radši nemluvíte. Logické a správné by asi bylo např.: "v novinových článcích je to ještě horší".

Žiji již léta v cizině, používám různé jazyky a snažím se je používat správně.

Děkuji za upozornění, Jaroslave! Máte pravdu, zmíněné "snad" je v té větě skutečně nadbytečné! A v té nelogičnosti máte vlastně také pravdu, ačkoli jsem nad tím nikdy takto nepřemýšlela.