Můj názor je ten, že psací písmo, tak jak se vyučovalo před 50 lety až dodnes, je překonané a skutečně ho v jeho původní podobě téměř nikdo nepoužívá. Proto fandím propagátorům písma Comenius script. Účelem psacího písma je především psát rychle a čitelně. Při své základní vojenské službě jsem se v r. 1966 dostal na štáb dělostřelectva jako kreslič a písař. Bylo nutno pro různá ukázková cvičení popisovat mapy kvantem popisků a tabulek. Přitom důstojníci vyžadovali tu jejich tzv. štábní kulturu. My písaři jsme si vyvinuli již v té době písmo, velmi podobné dnešnímu Comeniu.

Psalo se tuší podle pravítka a byla to kombinace tiskacího a psacího písma. Šlo to rychle, bylo to dokonale čitelné  a na pohled úhledné. Kdybych to měl psát tiskacím písmem, tak bych ta kvanta nikdy nemohl zvládnout časově a kdybych to psal psacím, tak mě s tím důstojníci vyhodí. A to je přesně účel písma - rychle, čitelně a možná též úhledně. Chci-li dnes někomu poslat ručně psaný pozdrav, obvykle tohoto písma použiji.

A proč dnes trýznit děti vyžadováním jakýchkoli znalostí a dovedností? Někomu nejde psaní, jinému matematika, i toho přitom může škola docela bavit...

Nikoli „jakýchkoli znalostí a dovedností“, nýbrž těch znalostí a dovedností, které jsou shledány užitečnými. Spojité písmo užitečné nejspíš není, přinejmenším dnes, kdy už nepíšeme inkoustovým perem. Oproti tomu matematiku potřebujeme dodnes, proto je správné se jí učit.

psací je rychlejší, pokud použiješ papír, nebo březvou kůru a uhlík. na tabletech je k ničemu. co máš vždy po ruce?

Na tablety lze psát spojovaným psacím písmem. Převedou ho do tiskacího. Bez problémů.

Hloupy nazor. Kvuli par disgrafikum odbourat psaci pismo vsem. Pak jeste nekdo nezvlada matematiku, tak ji zrusime. Nebo jazyky. Urcovat skolni osnovy podle nejhloupejsich nebo nejneschopnejsich je zle.

Hloupý názor by byl, kdyby to bylo kvůli dysgrafikům. Myslíte, že se lomené písmo přestalo také používat kvůli dysgrafikům, nebo ten důvod bude v obou případech jiný – zkrátka že se složitý a zbytečný tvar přežil a ukázal se zbytným?

Výhoda spojitého písma spočívá především v tom, že při zvedání násadky není tak velké riziko ukápnutého inkoustu a kaňky.

Osobně považuji za smysluplnější vědět, že dysgrafik se nepíše diskgrafik, než jestli se v první třídě učí psací písmo.

Trýznitelem není písmo jako takové, ale špatný učitel (pokud vůbec lze o trýznění hovořit).

Změna psacího vzoru tento problém nevyřeší, buzerovat lze bez ohledu na to, jaké jsou tvary znaků písma.

Každé má svá úskalí.

Pro děti s určitou podobou dysgrafie je psaní tiskacím písmem obtížnější než psací. Naučí se sice bezvadně podobu jednotlivých písmen, ovšem kvůli absenci spojovacích částí písma nejsou schopni rozlišovat hranice slov. Já bych se stavěla za variantu nehodnocení vzhledu písma, je-li čitelné, nikoli za úplné rušení psacího písma.

mají nárok na úlevy

My jsme se s písmenkami trápili minulý rok a také jsem měla obavy. Naštěstí jsme měli výbornou paní učitelku a tak to všechno zvládnul. Ale nevidím důvod, proč by se tato znalost neměla učit.

Dysgrafici mají nárok na tiskací, technické písmo nebo na to, aby si poznámky nahrávali nebo zapisovali na počítači. Ale proč by kvůli nim mělo být zrušeno psací písmo či jeho výuka na ZŠ, to opravdu nechápu.

je to tak.

A nejlepší je, když se zastánci CS ohánějí přínosem pro dyslektiky, kterým se právě ta tiskací písmena pletou podstatně víc než psací, jelikož rozdílů mezi nimi je mnohem méně a oni nejsou schopni je dešifrovat.