A co takhle běžná věta "Promiňte, ale někoho čekám, přijde každou chvíli" ..?  Přemýšlela jsem, proč jste článek napsala.. měla jste pochybnosti, že jste to přehnala a chtěla jste podpořit v tom, co jste udělala? Taky mám ráda soukromí a lezou mi na nervy hluční lidé a cizí lidé, co mi lezou moc blízko do "mého prostoru", v autobuse si odsedávám na druhý konec, pokud si blízko mně sednou hluční studenti nebo povídavé dámy,probírající která které fakt něco řekla nebo neřekla a co je kde ve slevě.... ale sedět u stolu pro šest a poslat do háje rodinu v plné restauraci, to je prostě provokace.... věděla jste to a tak trochu jste se na tu reakci těšila, ne?

Běžná věta...ale to by autorka lhala, ne?

a což takhle opáčit "promiňte, já na někoho čekám"? můžete se ještě příchozích zeptat, jestli ten pohledný, vysoký, tmavovlasý muž se strništěm náhodou nestojí před restaurací a nečeká.

Já jsem právě na autorce ocenil, že nelhala.

Doporučuju zapomenout na asertivitu, a začít s diplomacií. S tou asertivitou to nějak neumíte.

Je li zde ta moznost, staci vedle sebe nenapadne umistit karticku Reserve. Nekdy se valeji v restauracich jen tak, staci si ji pujcit... 

nebo nosit v kabelce vlastní...

Dneska samotnou ženu nikdo neosloví, lidi se seznamují na internetu, tam nemůžou dostat facku :-)

Jako pozor, kdo oslovi, ziskava konkurencni vyhodu! A facky uz se dneska nedavaj, pac se vsude vsem vtlouka do hlavy, ze se lidi maj chovat jako srabi pac je to lepsi 

Zkrátka počteníčko.

(Ovšem, mé hodnocení nelze brát objektivně, neb v sobě pro autorku nosím již roky slabost.)

A ty diskuzní příspěvky - někdo má prostě blbou sobotu (v tom lepším případě).

Pohybujete se v obecném prostoru a chcete mít ke svému užití jeho část, kterou však mohou, a to oprávněně, nárokovat pro sebe i ostatní.

Chápu vaše zájmy, také někdy radši sedím sám u stolu, abych nebyl vtahován do cizí debaty.

Ovšem sedět u stolu pro 6 ve veřejném zařízení, kde je přebytek poptávky nad nabídkou a osobovat si právo na celý stůl jen pro sebe není asertivita, je spíše sobectví, které může být někým chápáno jako nadutost až drzost.

Určitě bych neschvaloval postup uvedeného pána (je to opravdu skutečnost?), určitě je záležitostí obsluhy, jak záležitost urovná.

Chápal bych, kdybyste si šestistůl u obsluhy rezervovala (popř. i za poplatek) jen pro sebe a tato jej rezervací vyloučila z obecného užití.

Já osobně bych vaše jednání (být dotyčným pánem) za asertivní nepovažoval, určitě bych si u personálu vyžádal umístění mé společnosti. Vám se to líbit nemusí. Jenže v tomto případě svými kruhy zasahujete do kruhů jiných osob a to není správné.

Upřímně - s výjimkou běžných obědů v týdnu ("meníčka") by mne ani nenapadlo přisedat si k někomu ke stolu, byť by byl jeden...pro své posezení chci mít klid a relativní "soukromí". Pro mne je to téma divné z obou stran :-)

Pěkný článek Také mám ráda hezká milá tichá prostředí, vůni kávy a pečiva, když do toho hraje hudba, nejlépe piano...ale málokdy sedím sama. Je pravda, že kavárny tak nějak počítají s tím, že si přijdou sednout nejméně dva. Pokud sedí u stolu jeden, přímo tím vyzývá, aby si k němu někdo přisednul...až na to, že mladík se strništěm ne a ne se objevit..zkuste literární kavárnu, je tam ticho, klid, příjemná hudba a dokonce i stolky pro jednoho

 Jste dobře drzá.  Já se zasmála, díky! 

no nevím...článek celkem solidně napsanej, ale přesto mi slečna dobře drzá nepřišla...prostě jen drzá. Přijdu do kavárny, chci se zahřát a dát si horkou čokoládu, slečna na mě upře laní pohled a dá najevo, že zaclánim, páč  čeká týpka se strništěm? To je zralý tak akorát na podobně drzou reakci, čímž si ovšem zkazím první dojem z očekávaného zážitku..Tak díky, no...

No, sorry,  to nebylo asertivní, ale provokativně sobecký...Sednout si v době oběda k šestistolu a trvat na tom, že tam chci být sama...U dvoustolku chápu odmítnutí dvojice - i tak mi přijdete poněkud nesnášenlivá...Pokud chodíte na místa, kde se nacházejí lidi, pak se jim těžko můžete takovým způsobem stranit...To potom asi choďte do parků s kávou v termosce...Jednou jsem se zeptala v hospodě U vystřelenýho voka, jestli je u šestistolu venku volno jediného sedícího, a maník povídá: .." sedněte si támhle, já tu chci bejt sám...", ..."ale mě se líbí tady, tak co s tím...a támhle se mi nelíbí..." na to já...Znechuceně pokrčil rameny a hleděl si svého...Myslím, že pokud chce někdo být sám, ať prostě nechodí do hospody, kavárny atd...Páč jinák to asi řešit nepůjde.

Sedělo by to kdyby jste napsala že si k slečně přisedli na deku.