Uf, to je zase tak pěkný, že by to mělo přijít do novin. Nevím jestli je to natolik novinka, že to tam nebude hned zítra v rámci Magazínu, na kterej se už teď těším, ale když tak jistě odpovědni redaktoři nezaváhají hned v příštích dnech. Jaká skvělá inspirace i pro nás. Jinak ti z nás, kteří mají v oblibě Edmonda de Amicise musí opět vrnět blahem. Byť i kdyby žil ještě o těch něco přes sto let déle, tak jako Marta by  už psát sám zřejmě nezvládl, taky proto, že to byl chlap. Ale radost ze své originální nástupkyně či snad pokračovatelky by nepochybně musel mít velkou, tak jako my ostatní.

 Honzíku... ty mě vždycky dostaneš

. Karma jak Hrom a zdravím Lauru a spol

Ráda bych pozdravení vyřídila, ale to by prasklo, že jsem je práskla:-) .... tak je pozdravím jen tak:-)

Ahoj Marto,

to je fakt moc hezky napsané. Jen mi tak - v podstatě bez souvislosti - vytanula dnešní zpráva ze Sušice. Pětašedesátiletá paní šla do obchodu, přes hlavu punčochu a požádala prodavače o peníze. Ten ji poznal, zavolal policii. Paní nakonec dostala dvouletou podmínku. Do potíží se dostala, protože splácela půjčku 60 tisíc korun, kterou si vzala, aby zaplatila dluhy svého syna. Tak ani nevím, jak mi to teď vytanulo na mysl.

Co kuchařka? Slouží?

měj  se hezky, Jana

...uff... syna vystřelit na Mars a mamince umožnit klidné prožití a dožití....:-((  ahoj Jani, masochisticky jsem kuchařku zabalila a schovala... až mi ji dá Ježíšek, a mám se aspoň na co těšit. Musela jsem ji totiž zabalit, protože po přečtení prvních stránek naše domácnost začala těžce stagnovat, úplně mě stránky receptů a  povídání pohltily - úžasná nádherná kniha, měla jsi pravdu. Je to paradox - žiju v Itl a v Pze si kupuju česky psanou italskou kuchařku od Američanky. Ta kniha je fakt fantastická! Děkuju za tip. Předpokládám, že z ní začnu hned o štědrovečerní noci něco kuchtit - dám vědět.Jsem moc ráda, že jsem tě poznala osobně, jak říkají místní fešáci - sei la donna meravigliosa (jsi neuvěřitelná žena) :-) M.

Pěkný příběh o dobrých lidech. S dovolením popíšu svůj skoro rok starý příběh. Měla jsem zdravotní problémy obdobného charakteru jako Vy, chodím na půlroční kontroly, pak na odběry. A nikdy nic. Jenže tehdy najednou telefon z nemocnice, a že tam něco vyskočilo a ať se stavím za měsíc na nový odběr. To člověka před vánoci nepotěší, v hlavě to víří, říct to někomu nebo ne? Bylo potřeba udělat větší nákup, tak jsem si vyzvedla v bankomatu celý měsíční příjem a šla do supermarketu. Kabelku jsem pověsila přes roh nákupního vozíku a nakupovala. Před pokladnou kabelka nikde. Nebyla jsem schopna si vzpomenout, jestli jsem si ji z auta vzala nebo ne. Takže vrátit zboží na místo a ven. Nálada ještě pokleslejší, ty řeči, co budu poslouchat až do smrti. Pak mne napadlo, jít se zeptat na informace, i když se mi to zdála být blbost. Přece mi tu kabelku někdo vzal, aby si pomohl a když zjistí, že si dost pomohl, tak nebude nic dávat na informační koutek. Jaké bylo moje překvapení, když ta kabelka tam byla, protože ji nějaká paní našla na zemi. Všechny peníze tam byly. A ani nebylo komu se odměnit a poděkovat, nenechala tam kontakt. A vtom jakobych slyšela, spíš cítila, takový hlas, který mi říkal: Vidíš, lidi jsou dobří, to jen ty všechno vidíš černě. A cítila jsem takové uklidnění, že i jiné věci tentokrát dopadnou dobře a už jsem se přestala bát a v klidu si užila vánoce. Pak jsem šla v lednu na kontrolní odběr a ono vše bylo v pořádku, důvodem mohlo být něco jiného. Tak jsem dostala takovou lekci a povzbuzení zároveň, abych víc věřila v lidi.

Genialni! DIky. 

Na pocest Laury varim zejtra "pasta in bianco"..

Moc pěkný článek a fajn ženských.  

...a mužský tady máme taky fajn... stejně jako v Čechách

Krásný! Taky bych se chtěla stát Laurou!

...jsi Laura jak vyšitá, Leni

Jako vzdy-karma!Jen bych se ohradil vuci "predrazenym doktorum a lekum",vlastni zkusenost-esenzione 025,002A,048 a nemam pocit ze financne krvacim.Alespon FVG je na tom velice dobre!

no ano, pacienti s chronickým onemocněním a nutností doživotního pravidelného užívání léků neplatí nic - jen co se týče jejich nemoci, za ostatní platí (neurolog 150 euro apod, o zubařích raději nepíšu... baby z kostela říkaly, že si celej život ukládají peníze stranou... na doktory... anebo na měsíční návštěvy kadeřníka:-)

Díky, dovedete potěšit!

Rozhlédnout se kolem sebe a pomoci tiše, bez okázalosti. Říkávalo se - ať neví levice, co dělá pravice...

přesně....a bez okázalosti

Krásné a milé počtení, díky.

Je to o nás...všech....díky, Jiří