Kde se bere tolik "hyper"?

Jistě, svůj vliv má výchova. Ale stačí se podívat, kolik éček do sebe ládují v posledních letech děti od nejútlejšího věku, jak se zrychluje nejen tempo hudby kolem nás, ale i sekvence záběrů v dětských kreslených pohádkách - mozek to už nezvládá plně strávit - a tak dále. A kombinace všech těchto vlivů taky dělá svoje.

Re: Kde se bere tolik "hyper"?

potraviny za to skutecne mohou. ne kompletne za vse, ale hraji obrovskou roli. Ja jsem napriklad videla film - dokument o hyperaktivnim diteti. Dite se projevovalo normalne a pokud dostalo neakou potravinu z hypermarketu plnou chemikalii, zacalo reagovat , jak film dokumentoval, nezrizene.

Ovsem ty dys- a jine je asi jina kapitola, Ja jsem ve skole nenarazila, v me dobe, za zadneho dys-lektika, -grafika, -kalkulika. Dneska se to jimy jen hemzi. Zrovna znam pripad jedne divky dyslekticka, ktera protoze se v okoli nic nedelo se jaksi z nemoci sama vylecila. Ovsem na radu prisla jeji mladsi sestra, ta uz je zase dyskalkulik. A dostava velmi specialni peci. Ovsem kolik ma dostat bonbonu a kolik jich ma zlutou barvu vi okamzite.

Naprostý souhlas

Učil jsem ve škole, kde v každé třídě bylo minimálně jedno integrované dítě. A v každé třídě i tito asistenti. Škola to dělala proto, aby dosáhla na takový počet dětí, aby se škola nezavřela. Bez těchto dětí by neexistovala. Ale pak mají přesně ty problém, co se tady rozepisují.

vas clanek je blbost

sam jsem dysgrafik po tom co jsem celou zakladni skolu absolvoval s absolutnim odporem ke skolstvi(presto ze jsem byl co do znamek jeden nejlepsich) at uz proto ze jsem nekdy dostaval spatne znamky s oduvodnenim ze to ucitele po me neprecetli nebo kvuli naprostemu utrpeni behem hodin vytvarne vychovy kde se dotycna ucitelka domnivala ze uci nejdulezitejsi predmet sveta jsem byl na stredni skole poslan svoji ucitelkou(odmitam rikat stredoskolskym pedagogum profesori to oni proste nejsou) ne technickou dokumentaci do ped. psych. poradny kde jsem byl prohlasen za dysgafika.....i tuto skolu jsem uspesne mezi nejlepsimi absolvoval a navic v mnohem vetsi pohode nebot v pripade necitelnosti jsem byl uciteli dotazan jak jsem to myslel a u ciste rysovacich/kreslicich predmetu jsem mel ulevu.....nyni studuji na VS a dovolim si rici ze na VS ktera je obecne ve spolecnosti povazovana za jednu z nejtezsich.......a vy by jste me chtel poslat do zvlastni skoly a potom na ucnak? ptam se proc?

Re: vas clanek je blbost

Vážený pane,

asi jste se taky učil. Většina dětí, co má papír na dys, se za to schovává a ve škole vůbec nic nedělá, protože asistent nebo rodiče to nějak zařídí.

fr

kamos je dyslektik, a zadnej blbec to neni, udelal i stredni skolu. na zvlastni s kikanama by se chudak zblaznil

Re: fr

A co tím chtěl autor říct. Střední škola není žádná výhra, jde o to, najít uplatnění v zaměstnání, práci...

Těžko říct

Záleží na velikosti školy,  přištupu učitelů, vztahy mezi žáky... Sama jsem měla dvě žákyně integrované s plánem Zvš v ZŠ, ale neměla jsem zdaleka tolik času se jim věnovat. Stejně děti s tímto IQ pak později chodí na učební obory, kde budou spolu s ostatními dětmi, které jsou na tom podobně. Lépe se naučí v speciální třídě, kde je více času se jim věnovat. Ale mouhou být důvody integrovat - dojíždění, sourozenci v ZŠ.., které bych upřednostnila. Poruchy dys jou řešeny individuálními plány, nebo dys třídami, to je jiný problém. Ale asi nejvhodnější je speciální dyslektická třída, kde mají pomůcky, přístup, učitelka má speciální vzdělání. Integrovala bych také spíše vzhledem k sourozencům či vážným rodinným důvodům - dojíždění a pod.

Integrace

Je velmi ožehavé téma . nedávno tu ještě byla ministrně, která chtěla všechny speciální a praktické školy rušit . Násilně se měly děti integrovat s tím, že pokud by nezvládaly, byly by tu neziskovky, které by nás nahradily, není nutné složitě pátrat po tom kdo dotyčné paní ten nápad do hlavy dal . U nás ve škole je možnost až do 5. třídy přejít kdykoli do normální základky, protože tam kde to jde a porucha dítěte není tak těžká, učíme podle osnov normální základní školy . Každý rok nám ty dvě až tři děti takhle odejdou . podotýkám , že v celé škole je 47 dětí. V dnešní době , kdy je tlak na to aby bylo ve třídě zas 30 dětí, není opravdu por trochu slabší dítě integrace výhrou. Na 30 dětí je jedna učitelka, U nás na 7 dětí ve specce jsme 3 a v praktické je sice taky jen jedna, ale maximální počet dětí je tuším 13.Takže pak dochází k tomu co popsal kolega níže. učitelka se ve vyšší míře musí věnovat těm co zaostávají a třída stagnuje.

Re: Integrace

Nemusí, ale hlavně nesmí. Musí jet podle průměru třídy, nebo školu zavřou pro nezájem, případně se z ní vytvoří zvláštní tak nějak mimochodem. U nás je škola, která tento rok musela přidat další první třídu. Sice na periferii města (v podstatě jsme vesnice), ale děti tu mají všichni radní z okresního města (kteří je tedy mají) a každý, kdo chce pro dítě kvalitní vzdělání.Na škole není ani jedno cikáně a pochybuji, že nějaké dys-, takže tempo výuky je oproti jiným školám vražedné. Díky vazbě na radnici má škola zajištěn nadstandardní přísun peněz a tím kvalitnější vzdělání, poznávací výlety a podobně. Přiznám se, že tento rozjetý kolotoč se mi líbí, protože tam chodí dcera. Dnes už si rodiče opravdu vybírají i Základní školu, protože to je základ, na kterém se bude dál stavět. Mimochodem, je u nás pořadník nejen na děti, ale co vím, i na učitele.

Až

na úvod s vámi ve všem souhlasím. Ten úvod se mi nelíbí, protože jedno dítko s ADHD mám doma a výmysl to rozhodně není. bez léku mám doma živý pumlíč, který sebou zmítá na všechny strany, beze smyslu vykřikuje a je to peklo s ním být i 5 minut . Vzhledem k tomu že je léčen a sledován tak pořád je to velmi živé dítě, ale už má nějakou cestu a velmi se zlepšuje. Nemyslím si že specialisté v poradnách by se snadno nechali ukecat k tomu , aby dali diagnozu jen tak, pravda ale je že dnes je postižených dětí mnohem více , jestli za to může špatné životní prostředí, vysoký věk rodičů a nebo bůhví co ještě , to jsou pouze hypotézy.

Sama učím ve speciální škole a opravdu nechápu averzi rodičů. Je možné , že jim vadí vysoké procento romských dětí, ale to je blbost. Já sama mám ve třídě 7 dětí a jsme tam defacto 3 stálé učitelky +1 asistentka . Můžeme se opravdu velmi podrobně věnovat každému dítěti přesně podle individuálního plánu a to je přesně to co to dítě potřebuje .

Re: Až

Věřte, že je velmi lehké získat potvrzení o dysfunkcích. Paní doktrokou mi byl nabízen "papír" na obě moje děti, prý tam nesoustředěnost a roztěkanost je, tak proč jim to neulehčit. Neulehčovali jsme nic, syn letos maturuje (z češtinou bojuje, ale vem to nešť), dcer je ve druhém ročníku gymnázia. Jen to chtělo trochu víc práce, hodně sportu a pravidelný režim.

Politika je dnes ve všem

Samozřejmě jde o složitý problém. Proč dříve nebyl se zvláštními školami problém?

Jádro je v platnění takových dětí. Dnes postupně mizi ze společnosti solidarita a sociální stát. Dnes nikdo nechce pomáhat "neúspěšným", slabým, hloupým. To je politikum.

Příklady:

1. Převedl jsem dceru do výběrové školy, protože v normální škole byli 2 malí Romové, kteří ještě ve 2. třídě neuměli číst, ale rodiče trvali na normální škole. Učitelka se musela věnovat hlavně jim.  

2. Znám dívku, která měla na speciální škole samé jedničky, je hodná a snaživá, ale je prostě pomalá. Nikdo ji nechce zaměstnat, už ji vyhodili z několika míst, prostě proto, že je "nevýkonná" a nestačí ostatním. V 19 letech má velmi špatnou perspektivu, zřejmě půjde žebrat nebo krást.

proboha,

dyslektické atp. děcka se neposílaly do zvláštní školy, kterážto byla pro dítka se sníženou inteligencí, existovaly dyslektické třídy na normálních základních školách. 

Kromě toho, tak strašlivě tristní to vesměs fakt není.

Naprosto správné úvahy ...

A ještě dodám, 90 % všech dys... a hyper... je podvod a nesmysl prosazený rodičema!

Re: Naprosto správné úvahy ...

90% asi ne, dcera byla dyslektik, ale to neznamená že byla v pomocné škole, nebo jak se to dnes nazývá, byla v dyslektické a dnes studuje ČVUT FEL.