Krasavec a smrt

?Bylo mu jen sedmnáct let, když si ho vzala. Jinocha se zlatými vlasy a korunou na hlavě.

Za jeho panování prý u nás byly ovce za bezkonkurenční cenu. Jde totiž o slavného Krále Holce [...za krále Holce byla za groš jedna ovce] - oficiálně Ladislava Pohrobka. Jak vidno, neměl o přídomky nouzi. Narodil se až dva měsíce po otcově smrti a zemřel tak brzo, že mu ani nezačaly růst vousy. To proto...

Vnuk císaře Zikmunda, Lišky naší Ryšavé, se narodil roku 1440 v Komárně. Tatinek Albrecht II. Habsburský už byl mrtvý, ale než umřel, byl králem římským, českým i uherským. Maminka Alžběta byla Lucemburská,  a po již zmíněném otci Zikmundovi vnučka Karla IV.. Po babičce Alžbětě Pomořanské měla dokonce i určité nároky na polský trůn. A chtěla je realizovat pro svého pohrobečka. Dost se v tom směru snažila, ale nevyšlo jí to.

V Uhrách ambiciózni Alžbětě s mocenskými plány vydatně pomáhal slavný český válečník Jan Jiskra z Brandýsa, její tajemník. Královna dokonce neváhala šlohnout svatoštěpánskou korunu, aby jí mohlo být ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár) korunováno její dvouměsíční mimino Ladislav. Jenže - uherský sněm byl proti a zvolil si za krále polského Vladislava III. Jagellonského. Důvod? Turci se houfovali u hranic a mimčo by asi těžko o něčem rozhodovalo.

A co se dělo v té době v Čechách? Bezvládí. Naprostý a totální zmatek. Prostě už taková husitská tradice. O český trůn žádný velký zájem nebyl. Zemi spravovala královská rada, jejímž velmi viditelným a angažovaným členem byl Jiří z Poděbrad.

No a do toho všeho umřela Ladislavovi Pohrobkovi i maminka. Byly mu dva roky, a tak se jeho poručníkem stal na nějakou dobu  strejda - cisař římský Fridrich III. Habsburský. Za dva roky nato (1444) padl v boji s Turky dvacetiletý uherský král Vladislav Jagellonský (vpravo). Tedy asi padl, protože jeho tělo nikdy nenašli. A tak se říkalo, že ho možná Turci odvlekli do otroctví. Vše se semlelo u Varny, a proto se zmizelému králi dostalo přízviska Varnenčik. Četli jste Jiráskovu knihu Z Čech až na konec světa?  Tak to je on, co ho po letech údajně potkali členové české diplomatické mise Lva z Rožmitálu u španělského města Olmedo jako poustevnika. A poznali ho podle šesti prstů na nohou. Ale utekl jim...

Teď zase zpět do Uher roku 1444. Sněm v kritické situaci přehodnotil své předešlé rozhodnuti a přijal za krále pacholíka Ladislava Pohrobka. Čtyřletého. Správcem říše se pro jistotu stal jistý János Hunyadi. Slavný sedmihradský vojvoda a turkobijec. A ten měl syna Matyáše, který se později proslavil pod jménem Korvín.

České království se konečně rozhoupalo v roce 1453. Stavy zvolily třináctiletého uherského krále Ladislava i za krále českého. A regentem se stal zkušený Jiří z Poděbrad. Slušná kariéra. Však ho v budoucnu dovede až na trůn.

Mladý král  si v roce 1457 zvolil Prahu za své sídelní město. Nedělejme si iluze, že to bylo z lásky k nám. Ládík totiž v Uhrách nechal popravit svému správci Hunyadimu syna Lászla. Na Pohrobkovu mírnou obranu budiž řečeno, že šlo v podstatě o vendettu. Ambiciozní Lázsló Hunyadi totiž předtím nechal zavraždit Pohrobkova strýce a poručníka Oldřicha Celského.  V Uhrách to poté natolik vřelo, že byla Praha prostě bezpečnější.

Naštěstí Ladislav Pohrobek samozřejmě netušil, že si u nás pobude jen pár měsíců. V klidu očekával svou vznešenou francouzskou nevěstu. Velkolepé svatební přípravy už šly do finiše. Český král nelitoval peněz, jelikož toužil udělat dojem. Do Francie vyrazilo v říjnu roku 1457 poselstvo, aby přivezlo dceru krále Karla VII., princeznu Magdalénu. A nebylo to poselstvo ledajaké. Ještě dlouho se poté ve Francii vyprávělo o husitském voze, na kterém měla nevěsta dorazit do Prahy. Ale také se mluvilo o špatných znameních - na obloze zrovna profičela kometa, francouzskému králi se těsně před příjezdem Čechů zdálo, ze se mu zlomil meč a princezně se její ženich zjevil ve snách jako duch.

A pak to v Čechách přišlo. Jednoho listopadového večera krále rozbolela hlava a dostal horečku. V noci teplota pořád stoupala.  Ráno zavolali lékaře a ten usoudil, že jde o nachlazení. Jenže se od krále nedozvěděl podstatnou věc. Dobový letopisec uvedl: ...vyvrhle se jemu dvě hlíze a on je tajil pro hanbu dolejší... Takže boule v tříslech. Přesto se v ten den král ukázal i mimo komnatu. Dvořané si ale všimli, že je mu dost zle. Večer si král poručil ředkve a pivo (měl strach, že má mor a tohle se považovalo za zaručený lék), ale v noci se mu přitížilo. I on viděl kometu. Děsila ho prý ještě víc než pomyšlení, že má mor. Pak přišly křeče v břiše a prudké nevolnosti. Na kůži se objevily modřiny. Ráno začali lékaři a ranhojiči zkoušet všechno možné. Pouštěli králi žilou, nutili ho do pocení a dávali mu projímadlo. Konstatuji, že ho možná dorazili, chudáka...

Jelikož ještě téhož dne - ve čtyři hodiny odpoledne 23. listopadu roku 1457 - krásný zlatovlasý král zemřel. Byl to šok. Tak mladý a smrt přišla ve třech dnech! A začaly dohady i panika. Hlavně kvůli moru. Jenže nikdo jiný neonemocněl! Všechny zkazky pak předčila jedna velká šuškanda: že to byl jed. Proto ty bolesti a fleky na kůži. Začalo se povídat, že má krále na svědomí Johanna z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad. Že prý byla do zlatovlasého kučeravého krasavce zamilovaná a on ji odmítl. Tak ho ze msty zabila... Ale taky ho prý mohl otrávit  sám regent. Ze žárlivosti nebo mocenských ambicí. 

Tenhle drb se táhl staletími. Velmi často je Ladislav Pohrobek zobrazován, jak si dává do úst otrávené sousto (vpravo). A přidaly se další domněnky o důvodu jeho náhlé smrti: prasklý vřed, pohlavní choroba, sepse, uskřinutá kýla nebo opravdu mor - bubonický (dýmějový) s ojedinělým výskytem.

Záhadu objasnil až profesor a paleoantropolog MUDr. Emanuel Vlček v roce 1985. Kosterní pozůstatky krále prozkoumal pomocí počítačové tomografie a zjistil, že je celá kostra plná zhoubných ložisek. Rázem bylo jasno. U Ladislava Pohrobka šlo o vzácnou a velmi zákeřnou leukémii - hemoblastózu. Pro tuto formu je typický rychlý a tzv. "němý" průběh. Pacient nemá do poslední chvíle ani tušení, jak těžce je nemocný. Díky tomuto převratnému zjištění byl konečně husitský král Jiří z Poděbrad plně rehabilitován...

Zvláštní je, že podobné prapodivné úmrtí se opakovalo za necelých třicet let v litevském Grodně (dnes v Bělorusku). Obětí záhadné smrti byl polský kralevic Kazimír, pozdější svatý a hlavně synovec Ladislava Pohrobka. Najednou se mu na cestách udělalo zle a za pár dnů bylo po něm. Prý rychlé souchotiny. Ale kdo ví?  Možná nějaká rodová zátěž...

A na závěr už jen obrázek vlevo. Takhle mohl vypadat český královský pár, kdyby měl Ladislav Pohrobek příznivější osud. Princezna Magdaléna prý dlouho truchlila pro svého krásného českého ženicha. Nakonec ji otec roku 1461 provdal za Gastona z Foix, syna navarrské královny Leonor. Z jejich manželství vzešly hned dvě pozdější korunované hlavy: František I. Navarrský a Kateřina Navarrská.

Čechy Magdaléně prostě souzeny nebyly...

Literatura:  Čeští králové II. (Emanuel Vlček); Panovnici českých zemí (Petr Čornej); obrázky - internet