Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tři cesty vývoje evropské dluhové krize

Řecko, a možná nejen Řecko, už mnoho měsíců stojí na pokraji státního bankrotu. Pomoc z EFSF či z MMF pomáhá prodlužovat agónii, neřeší však problém samotný. Ten je totiž ve společné měně při rozdílném výkonu ekonomiky Řecka a zemí jako je Německo či Rakousko.

Euro

Cena dluhopisů a státní bankrot

Státním bankrotem je nesplácení splatných závazků státem. Závazky mají obvykle formu státních dluhopisů a tím splatným závazkem jsou buď úroky nebo vrácení vypůjčených prostředků při skončení platnosti dluhopisů.

Pokud stát není schopný včas uhradit úroky nebo vrátit vypůjčené prostředky, nastává státní bankrot. V takové chvíli si lze jen ztěží představit, že by takovému státu chtěl někdo půjčit formou nákupu dluhopisů. Tomu, jak by mohl vypadat státní bankrot například v Řecku, se chci věnovat v některém z příštích článků.

Úrok dluhopisů je odměnou věřitele za to, že dlužníkovi poskytl prostředky. Úrok však také zároveň odráží důvěru věřitele v to, že dlužník dluh splatí. Pokud by riziková složka úrokové sazby činila například jeden procentní bod, věřitelům by uhradila ztrátu z bankrotu v prvním roce jednoho ze sta dlužníků - pokud by všem dlužníkům půjčil stejnou částku. Ostatní složky úrokové sazby se vztahují k podkladu, tedy k měně, ve které je úvěr vedený.

V eurozóně má jednu z nejnižších sazeb 10-letých vládních dluhopisů Německo - necelá dvě procenta. Proti tomu je tržní úroková sazba 10-letých vládních dluhopisů Řecka více než 20 %. Pokud bychom tedy považovali investici do německých vládních dluhopisů za bezrizikovou, potom trh říká, že pravděpodobnost, že Řecko zbankrotuje do roka, a že ze své pohledávky neuvidí nic, je skoro 20 %.

Tržní cenu ovlivňuje nabídka a poptávka. Potíž je v tom, že ti, kdo poptávají (nakupují) řecké, portugalské, irské, španělské a italské dluhopisy, nejsou jen soukromí investoři, pro které je hlavním měřítkem výnos z dluhopisu a bezpečnost investice. Tyto dluhopisy vykupuje i Evropská centrální banka (ECB), tedy měnová instituce eurozóny, která je řízená politicky. Rozhodující úředníci nenesou důsledky svých špatných rozhodnutí a tak ECB svými nákupy nejspíš uměle snižuje výnos z řeckých státních dluhopisů. ECB nepracuje s vlastním majetkem. Vydáváním "nových peněz" automaticky snižuje hodnotu všech dříve vydaných. Ve skutečnosti financuje přebírání závazků Řecka a dalších zemí s rozpočtovými problémy z prostředků všech držitelů měny euro. Jde o formu zdanění, která se nazývá inflační daň. Pokud investoři považují investice do řeckých státních dluhopisů za tak rizikové, že nejsou ochotni získat bonus 20 %, nebudou dluhopisy kupovat vůbec a jediným investorem tak zůstane ECB - do té doby, dokud bude silně intervenovat.

Pro krachující země je vysoká úroková sazba nepříjemná. Řekněme, že taková země měla půjčených 100 mld. euro s úrokovou sazbou 5 %. Platila tedy ročně za tento úvěr 5 miliard euro. Pokud jí tato půjčka skončila (10-letý dluhopis se stal splatným), může si půjčit znovu - ovšem tentokrát za cca 21% úrokovou sazbu. Roční úrok z úvěru vyskočí z 5 mld. eur/rok na 21 mld. eur/rok. Řešením tedy je buď snížit náklady (k tomu se je snaží dotlačit EU a MMF, politicky je to však obtížně proveditelné tak rychle - jde totiž o snížení státních výdajů při nesnižování daňové zátěže) nebo vystoupit z eurozóny. Pokud by Řecko mělo vlastní měnu, nejspíš by nedošlo k této situaci, ale namísto toho by došlo k postupnému znehodnocování řecké drachmy.

Pokud Řecko skutečně zbankrotuje, budou náklady vynaložené na jeho záchranu "utopené". Představují totiž výdaje Řecka po dobu uměle prodlužované agónie. Tyto prostředky nebudou nikdy splacené. A nejde jen o znehodnocenou měnu, ale také o pomoc z EFSF, které se účastní také Slovensko a případnou budoucí pomoc z ESM (Evropského stabilizačního mechanismu).

Ne "jestli", ale "kdy"

Stále více odborníků (např. Allan Meltzer) se shoduje na tom, že otázka nestojí "Zbankrotuje Řecko?", ale "Kdy zbankrotuje Řecko?". To proto, že ekonomika bez měnové nezávislosti nemůže automaticky (vlivem tržních sil) vyrovnávat rozdílnou efektivitu vůči jiným ekonomikám, nemá-li společnou rozpočtovou a daňovou politiku nebo pokud tento rozdíl neplatí někdo jiný.

1. cesta: Evropský superstát

Společná rozpočťová a daňová politika na teritoriu Evropské unie by znamenala těsnější federaci než tu, kterou v referendu odmítli například Francouzi. Z Euroústavy se po odmítnutí rychle stala Lisabonská smlouva s prvky většinového rozhodování ("kvalifikovaná většina"), avšak stále bez zavedení fiskální unie (společné rozpočtování). Jednotlivé státy jsou stále ještě trochu suverénní, mohou se zadlužovat a rozhodovat v daňových otázkách v rámci unijních limitů (např. minimální základní sazba DPH 15 %, minimální sazby spotřebních daní).

Evropané si zjevně nepřejí Evropský superstát, někteří politici však ano. Skutečnost, že se někteří politici snaží o výrazně hlubší integraci včetně společného rozpočtování či automatického přelévání prostředků mezi státy eurozóny je dobře vidět např. na snahách o zavedení celoevropských daní nebo o zavedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM, vyjádření slovenského ministra financí).

Tato varianta by znamenala prosadit těsnou unii (po měnové také fiskální a politickou) proti vůli obyvatel zemí Evropské unie. Jsou volení zástupci pořád na straně voličů? Tato cesta vede do totality.

2. cesta: Vyrovnávání rozdílů (financování bankrotářů)

Varianta, že by rozdíly v efektivitě ekonomik někdo platil, odpovídá aktuálnímu stavu. Bankrotáře platí držitelé eur (formou inflační daně), státy eurozóny prostřednictvím EFSF a například i my (prostřednictvím MMF). Až budeme muset přijmout euro, budeme se nejspíše na financování bankrotářů podílet víceméně automaticky prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

O tom, zda se tak stane, se bude v Poslanecké sněmovně hlasovat nejspíš již tento týden (a v Senátu později). Senát měl téma na stole již několikrát, naposledy - 4. srpna - byl z pořadu schůze stažen. Skutečnost, že někdo má na "protlačení" ratifikace této změny primárního práva zájem, nejlépe dokladuje i to, že senátoři před schůzí obdrželi nepodepsaný dokument zlehčující závažnost projednávané věci.

A aby bylo jisté, že budeme financovat bankrotáře, připravuje Komise nařízení, kterým donutí banky investovat v aktivech institucí jako je třeba právě EFSF.

Tato fáze nemůže trvat věčně, protože (1) nikdo rád dlouhodobě neživí bezdůvodně druhého a (2) tyto náklady strhávají financující ekonomiky ke dnu, dostávají je do nekonkurenceschopného postavení vůči jiným světovým ekonomikám. V horším případě přejde do totality 1. cesty. V lepším případě skončí ve svobodě 3. cesty. Tato cesta je jen dočasná.

3. cesta: Rozpad eurozóny a možná také Evropské unie

Poslední variantou, na kterou zřejmě dříve nebo později dojde, je konec eurozóny jak ji známe. Napříště již v měnové unii nebude moci být Německo společně s Řeckem či Španělskem, ale možná ani s Francií. Bude muset dojít k nějaké formě měnové reformy. Bude to bolestné, zvlášť pro Řeky, kteří mají napůjčováno v eurech a vydělávat budou doma nejspíš v inflačních drachmách. Ti schopní se za prací přestěhují do Německa, ti méně schopní budou muset přehodnotit své nároky.

Třetí cesta však ústí do svobody, kdy nikdo není nucen platit za chyby (nebo úmyslné "chyby" - třeba hýřivou sociální politiku nesoucí hlasy ve volbách) druhých. Do svobody, ve které bude každý dělat to co umí nejlépe, a po čem je zároveň poptávka a ne to, co několik lidí v Bruselu (na názvu města opravdu nezáleží) rozhodne, že "je správné". Do svobody, kde spotřebitelé svojí poptávkou určují co se má vyrábět a výrobci se přirozeně snaží uspokojit poptávku spotřebtelů. Do svobody, ve které spolu lidé obchodují dobrovolně na základě očekávání užitečnosti obchodu pro obě strany.

Tato cesta bude bolet, především ty, kteří budou muset podstoupit měnovou reformu. A bude to bolet tím víc, čím později ji provedou.

 

Autor: Karel Zvára | pondělí 19.9.2011 13:33 | karma článku: 27,17 | přečteno: 2235x
  • Další články autora

Karel Zvára

Povinná podpora migrantů z Afriky se blíží

Zaštítěn kouřovou clonou směrnice o copyrightu přijal Evropský parlament 26. března 2019 Usnesení o základních právech lidí afrického původu.

27.3.2019 v 18:03 | Karma: 41,39 | Přečteno: 2426x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Karel Zvára

Hrátky s grafy

Data je dobré vizuálně prezentovat tak, aby je divák dobře pochopil. Často je ale možné vybrat z několika různých způsobů ten, který se autorovi nejlépe "hodí do krámu". Tentokrát o tom, zda vstup do EU zlepšil export ČR do EU-15.

22.3.2019 v 13:06 | Karma: 22,80 | Přečteno: 775x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Karel Zvára

Předvolební argumentační zamyšlení

Předčasné volby se blíží. A aby bylo jasné, že nejsem nestranný, hned na začátek uvádím, že v nich kandiduji za Svobodné. Chci se v tomto článku zamyslet nad tím, o co v politice podle mého názoru jde, a jaké argumenty jsou tedy relevantní a jaké nejsou. Pozoruji totiž, že někteří (a střílím i do vlastních řad) v předvolebním nadšení nejspíš nechtěně a nevědomě upřednostňují využití příležitosti pro "šťouchnutí do oponenta" před relevantností argumentů.

14.10.2013 v 7:30 | Karma: 22,46 | Přečteno: 739x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Nešťastná amnestie

Prezident Václav Klaus vyhlásil při příležitosti 20. výročí nezávislosti České republiky dílčí amnestii. Osobně to považuji za nešťastný krok, kterým mne Václav Klaus rozhodně nepotěšil.

2.1.2013 v 21:42 | Karma: 24,55 | Přečteno: 1489x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Omluva Zbyňku Pospíchalovi a společnosti Dial Telecom, a.s.

12. ledna 2012 jsem přednesl úvodní příspěvek na veřejné diskusi Svobodných na téma "regulace internetu". V rámci besedy jsem nesprávně uvedl jako příklad původce špatné konfigurace BGP směrovače společnost Dial Telecom, a.s. a jmenoval jejího zaměstnance Zbyňka Pospíchala (ne však jako původce chyby). Po upozornění beru svá slova zpět. Nesprávně jsem si totiž vzpomněl na úlohu jednotlivých aktérů ve dva roky starém článku, ve kterém jsem se o události dočetl. Tímto se omlouvám Zbyňkovi Pospíchalovi i společnosti Dial Telecom, a.s. a svá slova na jejich adresu, která jsem uvedl na zmíněné besedě, beru zpět.

1.2.2012 v 13:07 | Karma: 7,98 | Přečteno: 583x | Diskuse| Miniblogy

Karel Zvára

Česká republika prý dnes podepsala ACTA

Česká republika dnes v Japonsku připojila k mezinárodní smlouvě ACTA, který de facto likviduje svobodný internet, dělá z prohledávání elektronických přístrojů na hranicích pravidlo a téměř každého uživatele Internetu umožňuje stíhat pro "poškozování duševního vlastnictví. V žádném zdroji jsem se nedočetl kdo za Českou republiku ACTA podepsal ani od koho a jaký k tomu měl mandát. Pokud takovou informaci máte, prosím Vás o její zaslání.

26.1.2012 v 14:23 | Karma: 26,05 | Přečteno: 1790x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Ve středu nebude fungovat anglická Wikipedie

Včera, v pondělí 16. ledna 2012, se na stránce Wikimedia Foundation objevilo prohlášení výkonné ředitelky Wikipedia Foundation Sue Gardnerové. Přináším jeho překlad, aby i ti, kdo nerozumí anglickému textu, rozuměli důvodům. Původní text je opatřen licencí Creative Commons Attribution - Share Alike License, která umožňuje jeho využití. Dále ještě odkazui na můj předchozí článek Piráti vs. Svobodní - domněnky a skutečnost, ve kterém je vložené video z příspěvku a besedy právě na téma regulace internetu. Zbytek článku je již jen překladem prohlášení výkonné ředitelky Wikimedia Foundation.

17.1.2012 v 10:54 | Karma: 17,25 | Přečteno: 1218x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Svobodní vs. Piráti - domněnky a skutečnost

V posledních dnech se na webu (především blogy) objevily reakce na článek Benjamina Kurase Svobodné, nebo kradené? Narážím na článek pana Škopa či na článek v Pirátských novinách. Co mají Svobodní a Piráti společného a kde se zásadně liší? A co s tím má pan Kuras společného? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.

13.1.2012 v 14:36 | Karma: 28,95 | Přečteno: 4198x | Diskuse| Média

Karel Zvára

Na dlouho poslední šance na trvalou euro-výjimku

Dnes odletí premiér Nečas na jednání Evropské rady v Bruselu. Ve čtvrtek večer bude s ostatními státníky ze zemí Evropské unie a s "prezidentem" van Rompuyem večeřet. Na páteční ráno je naplánováno podepisování přístupové smlouvy s Chorvatskem, odpoledne se bude jednat o "řešení dluhové krize". Pan premiér má na dlouhou dobu poslední šanci prosadit jeho požadavek rozhodnout si o zavedení eura v České republice v referendu.

8.12.2011 v 10:01 | Karma: 20,90 | Přečteno: 1053x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Jak může vypadat (nejen) řecký bankrot

Je možné, že v blízké budoucnosti Řecko nebo i jiné státy nebudou schopné hradit řádně a včas své splatné závazky, především úroky a splatné jistiny státních dluhopisů. Takové situaci se říká státní bankrot. V tomto článku chci nastínit možné scénáře vývoje. Nemám patent na rozum, je možné, že v úvaze udělám chybu nebo něco přehlédnu. Budu rád, když mě na chybu v diskusi upozorníte a budeme o ní diskutovat.

6.12.2011 v 7:47 | Karma: 17,78 | Přečteno: 1559x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Bude tentokrát "euroval" schválen?

Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu - EFSF ("Evropský nástroj finanční stability") a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, "Smlouva dluhů"), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).

5.12.2011 v 7:31 | Karma: 26,21 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Čekáme na Vaše jasné vyjádření proti "eurovalu", pane premiére..

Premiér Petr Nečas v březnu dohodl a svým hlasem podpořil účast České republiky na Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), tedy na tom, čemu Slováci říkají "trvalý euroval". Od tohoto kroku jej tehdy Svobodní zrazovali. Petr Nečas na trvalý euroval kývl a napsal k tématu poměrně dlouhý dopis. Mohlo by se zdát, že si Petr Nečas v posledních dnech si uvědomuje, jaké důsledky by pro Českou republiku mohla účast na trvalém eurovalu (ESM) znamenat. Dokonce navrhuje, abychom o "přistoupení k euro" rozhodovali v referendu.

20.10.2011 v 7:04 | Karma: 38,32 | Přečteno: 4278x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

ESM: Černý scénář

Tento článek věnuji výhradně evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), konkrétně tomu co by se snad v budoucnosti mohlo stát. Netvrdím, že se to stane, nechci nikoho strašit. Dost možná to bude jinak, alespoň pokud jde o načasování; proto jsem tento článek také nazval "černý scénář". U každého kroku se pokusím vypořádat s argumenty proti realističnosti scénáře. Ostatní argumenty snad zvládneme prodiskutovat pod článkem (jen nesedím celý den u počítače, dost možná odpovím až večer).

20.9.2011 v 10:03 | Karma: 30,66 | Přečteno: 2511x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

"O přijetí eura si rozhodneme sami". Jistě, pane premiére?

Předseda vlády České republiky Petr Nečas je v poslední době ústřední postavou "tahanic o euro". Chtěl bych tímto článkem především reagovat na stále omílané tvrzení pana premiéra, že "Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny převýší náklady na zavedení jednotné evropské měny" (článek na Novinky.cz) či jeho tvrzení v dopisu Petru Machovi: "Znovu zdůrazňuji, že bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát stát členem eurozóny".

18.8.2011 v 8:02 | Karma: 30,06 | Přečteno: 4033x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Kolik platíme politickým stranám?

Včera jsem publikoval článek navrhující přispět k narovnání politické soutěže zrušením (či výraznou změnou) dotování politických stran ze státního rozpočtu a ústavním uktvením povinnosti nemít deficitní rozpočet na úrovni státu. Několik čtenářů mi napsalo (i když ne v diskusi), že běžný čtenář nemívá představu o tom které strany a v jakém objemu získávají dotace. Nyní chci tuto informaci doplnit.

22.4.2011 v 12:44 | Karma: 20,11 | Přečteno: 1665x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Volby? Hlavně svobodné..

V souvislosti se současnou vládní krizí se mluvilo o možnosti předčasných parlamentních voleb. V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad současným systémem, zejména na financování politických stran a jejich ekonomické moci. Právě skutečnost, že strany, které jsou momentálně "u moci", mohou s využitím veřejných prostředků ovlivňovat příští volby, považuji za důvod, proč jsou u moci stále stejní lidé. Jsou potom volby skutečně svobodné?

21.4.2011 v 13:33 | Karma: 22,15 | Přečteno: 1943x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Poděkování ČSÚ za odpověď

19. ledna 2011 jsem na tomto blogu zveřejnil dopis, který jsem jako otevřený adresoval Českému statistickému úřadu. Uvedl jsem v něm pochybnosti ohledně mé schopnosti správně vyplnit "sčítací formuláře". Dnes, 7. února 2011, jsem od ČSÚ obdržel odpověď. Jsem přesvědčen, že podle § 3 autorského zákona se na odpověď ČSÚ nevztahuje ochrana podle autorského práva. ČSÚ jsem v původním dopise upozornil, že jejich odpověď zveřejním. Zbytek článku je tedy odpovědí ČSÚ, ze které vynechávám jen jméno osoby, která se pod odpověď podepsala.

7.2.2011 v 16:31 | Karma: 20,44 | Přečteno: 3253x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

Čeká nás "sčítání lidu, domů a bytů". Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší "chybějící pozorování" než nesprávný údaj. A penalizovat "chybějící pozorování" považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu "zjistí nějaké údaje", které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke "Kalouskově složence" dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být "odměněno" pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.

19.1.2011 v 12:36 | Karma: 38,91 | Přečteno: 5418x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Příští složenka na veřejné dluhy může být skutečná...

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se na úhradě obecních dluhů podíleli i obyvatelé. Alespoň to říká nadpis článku na iHNED.cz. Článek také cituje čtvrteční MF Dnes: "I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků". Jak je to tedy s těmi obecními dluhy, s veřejným hospodařením vůbec a jak je možné, že by občan obce musel platit nějaké závazky, které dobrovolně nepřijal?

26.11.2010 v 23:47 | Karma: 18,92 | Přečteno: 1864x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Kdo je další na řadě?

Španělská ministryně financí Elena Salgadová vyloučila, že by její země potřebovala finanční pomoc. Říkal jsem si, že už jsem něco podobného kdysi slyšel, ale neměl jsem čas to dohledávat. A hle, během pár desítek minut se potřebné odkazy objevily na mé facebookové zdi. A jelikož moji "zeď" na facebooku čte relativně málo lidí, podělím se s vámi o odkazy na články, kvůli kterým jsem dnes měl pocit deja-vu.

24.11.2010 v 15:15 | Karma: 16,80 | Přečteno: 1300x | Diskuse| Ekonomika