Kniha přináší příběh bývalého příslušníka elitního policejního útvaru URNA, který se kvůli zranění při akci musí svého působení u policie vzdát. Stane se z něho soukromý detektiv. Posléze si ho najme otec na sledování syna, protože má podezření, že se zapletl se světem narkomafie. Ukáže se, že mladík se skutečně pohybuje v podsvětí, a postupně se oba světy proplétají stále víc. Dopad na životy všech zúčastněných zvolna nabírá fatální a tragický háv...
"Je to drsný a nelítostný příběh, zrovna takový, jak drsný a nelítostný je svět lidí, kteří se motají okolo drog. Každý z lidí, obzvláště z mladých lidí, by si měl uvědomit, že do toho světa vede ,,jednosměrka“ a cesta zpět se prostě nekoná," říká autor knížky Vladimír Kroupa. "Na konci té cesty je peklo, zrovna tak, jako na konci mého příběhu. Je to o tom nejstrašnějším a nejdrsnějším společníku k tanci. O tom nejhorším tanci, jaký lze tančit – o tanci s bílou smrtí..." dodává.
*
Jak ses dostal k psaní, kde jsi vzal inspiraci?
Jednou jsem si od svého tchána půjčil knihu a ta byla tak strašná, že jsem nadával celý den. Moje žena se cítila tak trochu uražená, že jsem ,,odvrhnul“ knihu, kterou mi její otec půjčil a nevrle tehdy odsekla na mé nářky něčím jako -,,...tak si napiš něco lepšího ty chytrej...“. No, tak jsem si tehdy sednul, vzal jsem do ruky sešit, zavzpomínal jsem na věci, které jsem kdy slyšel nebo zažil a začal psát. Napsal jsem ji asi za dva měsíce, v tramvaji na klíně, v práci, kde se dalo. Vlastně dodnes píšu v tramvaji do sešitů, takže pokud někdo potká blázna, který má na klíně sešit a okolo rozložené papíry s poznámkami – jsem to já. Večer doma vše přepíšu do PC a další kapitola je na světě...
*
Knížka je tvojí prvotinou, máš připraveno ještě něco dalšího?
Ano, mám napsané další dvě knihy, Cui Bono Veritas a Cherchez la Femme. S oběma se čtenáři Idnes.cz mohou setkat na mém blogu, tedy s jejich několika kapitolami. Další knihu -,,Bludný kruh“ mám napsanou rukou v sešitě, další -,,Těší mě Cháron“ mám rozepsanou a ,,u ledu“ . Nejvíc mě v současné době zaměstnává příběh nazvaný ,,Stíny...“ čtenáři jej asi znají z poslední doby.
*
Jak tě ovlivnili čtenáři blogu iDNES.cz a jak jsi naopak ovlivnil ty je?
Nebýt čtenářů blogu iDNES.cz, asi by kniha nikdy nevznikla. Tanec s bílou smrtí ležel více než deset let napsaný v několika sešitech a uložený v šuplíku.
Čtenářům se příběh líbil, což mi dali najevo například v diskusích. Dodalo mi to odvahu vyrukovat s příběhem do světa. Naše vojsko zareagovalo na mojí nabídku s tím, že se jim příběh zdá čtivý a že pokud projde redakční radou, zařadí ho do svého edičního plánu. Výsledek má čtenář právě před sebou.
Jak jsem ovlivnil já čtenáře? (smích)... obávám se, že jsem v některých vzbudil negativní emoce ale to k psaní asi patří. Doufám, že bude více názorů pozitivních než negativních. Jsme lidé a každý dělá to, co ho baví. Mně baví psaní a doufám, že čtenáře bude bavit čtení.
*
Kniha je dostání v knihkupectvích a v e-shopu nakladatelství Naše vojsko.
*
Text a foto Patrik Banga